Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde, nebo si můžete nechat zaslat zapomenuté heslo

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . Tiráž ...  Dnes je  středa 19.2.2025, svátek má Patrik 

Hledej

Spolupracujeme

www.alpress.cz

www.argo.cz

www.bioscop.cz

www.bontonfilm.cz

www.botanicka.cz

www.divadlodisk.cz

www.divadlonavinohradech.com

www.divadloviola.cz

www.dokoran.cz

www.epocha.cz

www.hostbrno.cz

www.jota.cz

www.knihykazda.cz

www.literarnistrom.cz

www.mestskadivadlaprazska.cz

www.ngprague.cz

www.supraphononline.cz

www.svandovodivadlo.cz


Stočené šeky v ruličku krasohledu

07.05.2011   Jaromír Komorous   Literatura   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

Stočené šeky v ruličku krasohleduSbírka poezie Dluhopisy je datována už do roku 2003. Spisovatelka, básnířka Jaroslava Málková v ní s něhou a nonšalancí vypisuje beze strachu z budoucnosti šeky čtenářům, aniž by přidávala odpověď, kdy jsou splatné. Ale důvěřivý čtenář takový servis neočekává. Po navnímání její poezie nutně dojde k závěru, že by bylo hloupé se svazku zbavovat. Na noční stolek s ním? Ale předem vám povím, že před usnutím po něm sáhnete mockrát. A dlouho.

Málková se opírá o reflexi pocitů, řadí je s pokorou do veršů za sebou a vy k nim přicházíte po špičkách. I když ty verše stojí na bytelném fundamentu, i když se jedná o fortelné stavby. Jejich vyznění je ovšem niterně křehké a veskrze dívčí. S nábojem celoživotní mladosti. Ano, rozumím tomu. I z té ovšem tryskají překvapivé, ale velice logické pointy každé básně. Nejedná se vždy o lásku, jak by se dalo předpokládat z řádek výše uvedených. Jsou o životě i na druhém pólu člověčího bytí, takového, kam se náš zrak většinou ani nezatoulá.

Spával na lavičce
u rybníka …

Ráno i večer
rosa na řasách
a sny bez stropů
(Portrét tuláka)

Jarka Málková předává svou tvorbou vzkazy. Adresáti jejích veršů jsou ukryti v jejím, vskutku jen v jejím životě. Veskrze sympatické je, že se svou kůží přichází ke čtenáři a nechává nás nakouknout do svých veršů. Připravena kdykoli se vzepřít monotónnosti a maloměšťáckému pohledu na život jako celku. Dějinné kulisy ke své poezii si nevybírá. Ty jsou ryze současné. A v nich, kovářka v kovárně, kove do kovu slova a okuje mete do stoupy.

Všechny vzdory
vyšeptám do klokočí
aby tu báseň
po mně zůstala
(Vzkaz)

Vyzbrojená teorií verše, rýmu, básnivou invencí a stavbou metafory, vírou v sebe, se v kopičce slov s rozkoší přehrabuje, aby se nakonec všem pravidlům vyhnula a šla ven s obsahem sama sebe. Loučí se možná symbolicky, vždyť taky jen na chvíli.

Slova která nevyslovím
nabobtnají časem …

(Moje dluhy)

Zelená prý uklidňuje. Obálka té knížečky je taky zelená. Poezie uvnitř však ale ne.

Jaroslava Málková: Dluhopisy
Vydalo nakladatelství Perseus v roce 2003
titulka
www.bcas.cz


Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

ISSN 1802-2863 . Tiráž

Copyright © 2001 - 2025 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.0249 s