ZÁMOŽNÝ STRÝC

Začala jsem mít problémy.Kdykoliv jsem zvedla hlavu od práce,všichni se na mně dívali - anebo mi to tak jen připadalo? Při obědě jsem si sedala stranou a nikdo nechápal změnu mého chování - ani já ne. Všechno zavinil ten dopis.Vypadl ze schránky mezi ostatní poštou, jako jsou v mém případě upomínky,výpisy z účtů, nebo katalogy. Byl ve velmi neobvyklé obálce, prosycený exotickou vůní. Adresa byla napsána správně, obsah uvnitř podivný.

Nějaký můj příbuzný, či příbuzní v cizině plní přání zesnulého - snad otce - a jedná se o závěť na část majetku, kterou mi odkázal. Obrovsky bohatá rodina,která mně hledá s pomocí několika velvyslanectví.To byla fantastická bomba! I ta podmínka, kterou dopis obsahoval, totiž že jeden z mých strýců mne navštíví osobně, aby mně poznal a ověřil si pravost mých dokladů.Přesvědčí se, zda jsem hodna státi se členem jejich rodiny,a převzít ohromné bohatství, které od základu změní můj příští život.Znovu jsem se podívala na adresu odesilatele - ale šlo o překlad, původní znaky byly asi arabské.
Od té události jsem chodila s myšlénkami někde jinde,svěřit jsem se nikomu nechtěla, a přemýšlela jsem, co na kontaktní adresu uvedenou v angličtině odpovím. Měla jsem napsat, zda je mi věc jasná a poslat svoji fotku.Začala jsem se probírat fotografiemi a při tom jsem přemítala o všech mých příbuzných. V rodině mé velmi vzdělané babičky profesorky byl kdosi, o kom se mluvilo jako o černé ovci rodiny. Asi to byl bratranec mého dědečka, podivín, starý mládenec a dobrodruh. Ztratil se kdesi ve světě,když poslední pohlednicový kontakt byl na vánoce až odněkud z Kuvajtu, a je to hodně, hodně dávno. Ale mohla to být horká stopa. Odepsala jsem, poslala jsem svoji fotku a čekala jsem, co bude dál.

Jedna kolegyně, které jsem se svěřila, si myslela, že je to nejspíš nějaký omyl. Ale nebyl.Přišel další dopis, kde byl upřesněn přílet mého strýce a setkat jsme se měli v letištní hale. Dopis obsahoval také nějaké organizační podrobnosti, například že můj strýc bude ubytován v hotelu, kde má rezervováno jedno poschodí pro osobní doprovod, lékaře, a sekretářky.Je velice bohatý a vlivný a nic mně nemá překvapit.Moji noví příbuzní si přejí, abych i já změnila svůj život. Především přestanu pracovat, protože několikrát do roka budu pobývat v jejich zemi, a mám si zvyknout žít ve vyšších poměrech. Jako dárek přikládají dojednaný kontakt na nové auto, a mám si vybrat k bydlení vilu, která bude placena ihned převodem z účtu.

Začala jsem mluvit jako blázen, a nejspíš jsem také blázen byla.V pracovní době jsem kontaktovala realitní kanceláře a uprostřed naší účtárny jsem vyjednávala koupi nemovitosti v ceně milionů.Kolegové mně pozorovali se závistí, ale i s obavou o mé duševní zdraví. Všechno mi bylo jedno.Brzy odsud vypadnu, a čeká mně nový, zahálčivý život plný dobrodružství a rozmarů. Čas mého setkání s neznámým strýcem se blížil,moje nervozita rostla a pak jsem se srdcem v krku a v novém značkovém kostýmu čekala v příletové hale. Byla tam spousta lidí ale mně připadalo, že se snad všichni dívají mým směrem.Bylo mi horko,a začala jsem se nepříjemně potit.Konečně byl ohlášen přílet letadla a do haly začali vstupovat další lidé. Všichni mně míjeli a také nikdo neodpovídal mé představě z dopisu. Sekretářky mají mou fotku - snad mne poznají? A pak jsem uviděla něco,nad čím se mi podlomily nohy a srdce mi začalo bušit až někde v krku. Bylo to několik mužů v tmavých oblecích a ON šel zhruba uprostřed, oblečen do kostýmu obvyklého v jeho vlasti.Když se pomalu přiblížili, ověřila jsem si, že ho dobře znám - jako ho znají všichni! Vždyť je v několika dnech mediálně známý snad po celém světě.V doprovodu svých strážců šel letištní halou ke mně nejhledanější muž světa - Usáma bin Ladin. Rychle jsem se otočila a rozběhla jsem se. Utíkala jsem halou, vrážela jsem do lidí, a pak jsem vběhla do nějaké chodby,která byla přehražena železnou závorou,a ta se nedala otevřít, obejít, ani podlézt. Sotva jsem se jí dotkla, rozeřvala se letištní siréna a hned jsem zaslechla vzrušené hlasy a dupot desítek nohou...

Budík řval neúnavně, dokud jsem ho neshodila ze stolu společně s včerejší poštou - výpisy, upomínkami - jen exotický dopis chyběl, a na kalendáři bylo datum... 13.září 2001.

_{^{ikona: indiatalkies.com}}