Hned v úvodu si všimněme, že chlapi jsou neuvěřitelně různí a různé jsou tedy i ženy, o kterých se jim kdy zdálo. Že některé se staly ikonami své doby? Za to ti chlapi nemohou.

Nejstarším známým symbolem, který stál chlapovi za to, aby se patlal v hlíně s vidinou předávání osobní zkušenosti přes mnoho tisíciletí, je rozhodně Věstonická Venuše. Nejstarší keramické dílo nalezené u nás. Mladý paleolit. Bratru 29 000 – 25 000 př. n. l. Naleziště? Dolní Věstonice, přece. Ale z tohoto období není sama. Takových figurek po světě běhá víc, ale ta z Moravy má zřejmě nejširší boky a prsa do pasu. Je tudíž nejznámější. Mohu se jen divit. To jedině. A ještě něco! Soška má na hýždích otisky desetiletého dítěte. Kde se tam vzaly? To už nám asi paleontologové vědoucně neřeknou.

Další kočky, které jsem se musel chtě, nechtě všimnout, je Afrodita. Posun v době značný. Starořecká bohyně. Bohyně lásky, krásy, plodnosti a sexuální touhy. Když k jejímu jménu přiložíme český ekvivalent, jsme zase u Venuše. Řeknu vám, ta planeta má dětiček, až je člověku stydno. Ale Afrodita! O té se bavíme. V antickém umění se stala snad nejčastěji zobrazovanou postavou a Řekové měli rozhodně už estetičtější pohled na svět než lovci mamutů z Moravy. Měla božské chování a božský apetit na sex a mateřství. Manželka boha Héfaista, avšak otcem jejích synů, Foba, Deima a Eróta, a dcery Harmonie byl bůh války Árés. S bohem obchodu a pocestných Hermem měla syna Hermafrodíta a s bohem moře Poseidónem měla další dva syny, Rhoda a Hérofila. Bohu vína Dionýsovi zplodila syna Priápa. Přesto ji všude vidíme zobrazenou se záviděníhodnými proporcemi.

Dokud jsme v dávné historii, zastavme se u krásné Heleny. Dcerka se bohu Diovi a jeho milence Lédě dokonale povedla, ale to zákulisí, to prostředí! Léda už byla vdaná, ale její manžel, spartský král Tyndareus, Helenu přijal za svou a vychoval ji. Zřejmě nejkrásnější holku pod sluncem. A pak už Paris a známý příběh o jablku. Kvůli kráse člověk udělá všechno. První známý, historií doložený, únos. Už jako velmi mladou dívku ji unesl athénský král Theseus. To ji bráchové ale brzy přivedli k rozumu i domů. Za ženu si ji odvedl král Meneláos. Pravidla toho konkursu prý vymyslel chytrý ithacký král Odysseus. Ale co na tom bylo chytrého? Podruhé už ji unesl Paris do Tróji. A tak Řekové vypluli na steč. Trvalo to prý šest let. Ovšem Paris u Heleny totálně propadl a ona se vděčně vrátila k manželovi. A ten? Zabil místo soka někoho jiného. Hlavně, že to někdo odskákal.

Nejdůležitější je fakt, že od dob řeckých bájí a pověstí se téměř nemění pohled na mužův idol. Kult ženy je hybnou silou světa. Kdo si to odmítá připustit, je na cestě zatracení.

_{Zdroj ilustrací www.zlate-mince.cz; www.bartos-petr-breclav.cz; www.cs.wikimedia.org;}