Jenže o tomhle vůbec nebude řeč. Ostatně nejsem sama, kdo už má po krk té nekonečné lidské nespokojenosti
To Vančura dokázal najít kouzlo i v těch letních proměnách. A že jej našel, dokazuje dychtivost, se kterou sahá i dnešní generace po jeho humorně laděné novele.
Jako žačka druhého stupně základní školy jsem měla období, kdy jsem pravidelně usínala s touto knihou, aniž bych strčila zvědavě nosík do jejích řádek. To jsem udělala až mnohem později. Tenkrát mi z gramofonu nostalgicky zněl hlas pana Hrušínského, Antonína Důry, Jiřího Menzla jako kouzelníka Arnoštka a dalších. Propadala jsem se do spánku a nasávala tu vůni lázeňského města Krokovy Vary. Deska je v nenávratnu a já s radostí zjistila, že se do těch dob mohu vrátit.
 Totiž, na trh právě  přichází kniha Rozmarné léto a já se doslova nemohu dočkat snad nejznámějšího citátu z tohoto románu: "Tento způsob léta," děl vposled, odvraceje se od přístroje Celsiova," zdá se mi poněkud nešťastným." 
V uších nám zazní  krásná, byť knižně, místy až archaicky znějící slova. Snad i ten čas, který nás dělí od těch dob, způsobil úsměvy, jež se čtenářům objevují na tváři, když zazní: "Ach, co si mám počíti, jestliže tento neomalený člověk křičívá jen proto, aby si cvičil dech a zvětšil objem hrudníku?" 
Rozmarné léto nám předkládá v nezvyklém formátu nakladatelství Dokořán. Velikostí přibližně 15 cm může být tohle čtení společníkem právě v letních toulkách. Rozmarnost v názvu, veselá rozpustilost v obsahu, ale i ilustracích, včetně přebalu. Vesele nám mává teplá žlutá spolu se starorůžovou, připomínající zašlé, ale krásné časy. A náměty ilustrací? Pavel Brázda souzní. Uplakané deštníky střídají veselé vlnky, stylizované postavičky mají duši a dobře víme, proč tu jsou. Navíc křídový papír, prostě knižní pohádka.

_{Vladislav Vančura
Rozmarné léto
vydalo nakladatelství Dokořán v roce 2011
obálka www.dokoran.cz}