Oběma nohama v Tibetu
23.06.2011
Jaromír Komorous
Literatura
Lapsusy čínské komunistické moci jsou ve světě dostatečně známé, ale s velkým a protichůdným dodatkem. Nic moc o nich většinou nevíme. A když víme, stejně se nic nestane. Čína je velmoc a ty jsou tímto světem tolerovány. K čertu s tím! Zatím detaily hltejme z toho mála, co se k nám dostane. Mikel Dunham napsal nádhernou a potřebnou knihu Buddhovi bojovníci a zve nás s ní do Tibetu. Do kraje léta decimovaného právě Čínou.
Mao Ce-tung se svými rudými hordami vtrhl na území Tibetu v roce 1950 a mýtická země se dlouho otřásala v základech, než si toho svět vůbec všiml. A když se podíváme na důsledky, všimnutí bylo to jediné, co svět učinil. A my v Čechách? Vyvěsíme na výročí Tibetu jejich vlajku skoro na každé druhé radnici, ale s čínským drakem budeme kšeftovat dál. Víte, co to je za trh? A tak k problému přistupuje celý kultivovaný svět. Jeho hranice neznám, ale jeho působnost v tomto koutě Země je čitelná. Je na úrovni nuly. A dalajláma může objet Zeměkouli stokrát a dál vykládat o mírovém řešení problému. Jeho konec v nedohlednu.
Kniha je příběhem desítek tisíc Tibeťanů, kteří se zbraní vystoupili proti zvůli komunistů na obranu toho, co jim bylo svaté. A slovo svaté považuji za klíčové. Je víc jak jasné, že ateisticky zaměřené Číně buddhismus musel silně vadit. Ve své pokroucené hierarchii jejím představitelům musely žhnout oči až nenávistí, že kousek od nich rozvíjejí duševní stránku lidí s daleko větším úspěchem než si novodobé politické náboženství umí vůbec představit. Navzdory počátečnímu Maovu slibu, že bude respektovat buddhismus, byla běžná činnost klášterů v Tibetu tvrdě omezena. Dokonce je vyhazovali do povětří. Mnichy a mnišky nutili ke smilnění, mučili je. Dalajláma se uchýlil do Indie, to víme, méně už, že jej následovaly tisíce stoupenců. V Tibetu je držení dalajlámovy fotografie trestným činem. Co k tomu říct?
Ale toto není příběh o svatých mužích. Ale o statečnosti. O bojovnících provincie Kham v jihovýchodní části země. Jejich věčná touha po vlastní nezávislosti na něčem byla natolik pověstná, že ji ve svých knihách zmiňuje už Marco Polo. Hájili své území tak tvrdě, že se jich báli i ostatní Tibeťané. S morálním kodexem buddhismu se ztotožňovali nejen jako jedinci. Jejich kmeny
Amdo a Golog se pod zvednutou vlajku odporu postavily stoprocentně.
Příběh začíná v roce 1947 a prakticky má pokračování dodnes. Je plný khamské nesmiřitelnosti a statečnosti, stejně jako zrady, příběh o dnes již mrtvých i o jejich potomcích. K tomu množství obrázků, mapek, grafů. 400 stran nanejvýš poutavého čtení.
Vyprávění o lásce k víře. Literatura faktu s břemenem strhujícího příběhu, pokud za příběh přijmete průběh partyzánské války, ke které se Khumané museli uchýlit.
Mikel Dunham: Buddhovi bojovníci
Vydalo nakladatelství Paseka v roce 2011
Ikonka www.paseka.cz