Válku Severu proti Jihu (1861-1865) a vůbec období americké občanské války známe už jen zprostředkovaně - třeba z románu Julese Verna či především z nezapomenutelné romance Scarlett O’Harové a světáckého Rhetta Butlera z románu ODVÁTO VĚTREM Margaret Mitchellové a jejího slavného přepisu v "nejslavnějším americkém filmu všech dob" JIH PROTI SEVERU z roku 1939, kde hlavní postravy ztvárnili Vivien Leighová a Clark Gable.

Do této doby je zasazen slavný snímek Edwarda Dmytryka POD KOPYTY STÁD natočený v roce 1966 jako velkolepá dobrodružná podívaná s pořádnou porcí napětí a vzrušení. Jak již bylo řečeno děj má podklad ve skutečné události někdy kolem roku 1864, z doby, kdy konfederační jižanská vojska již stála na pokraji porážky a zoufale se snažila o bojeschopnost. Vojákům však scházejí potraviny a tak se jednooký plukovník armády KonfederaceRossiter (Richard Widmark) pokusí ukrást veliké stádo hovězího dobytka, které žene až z Mexika obchodník Alvarez Kelly (William Holden). Stádo je určeno pro vojáky Unie a Kelly má již zálohu za něj v kapse. Klidně by jej prodal i jinému, žádné morální aspekty mu v tom nebrání protože jako obchodníkovi mu jde v prvé řadě o zisk. Kelly si však rychle spočítá skutečnost, že válka je u téměř u konce a že konfederační peníze budou za chvilku jen pouhými papírky a tak nemůže plukovníkovu nabídku přijmout. Je jasné, že Kelly se dostane do složitých dobrodružných a nebezpečných situací, ale vyvázne z nich se zdravou kůží.

Režisér Edward Dmytryk - tehdy už slavný desítkami filmů včetně válečných dramat MLADÍ LVI či VZPOURA NA LODI CAINE nebo slavných kriminálek KŘÍŽOVÝ VÝSLECH a SBOHEM BUĎ, LÁSKO MÁ - se spolehl na působivost střízlivě vykresleného prostředí a snaží se dodat příběhu obecnější rysy než jen schema Zlý - Dobrý známé z většiny westernů. U Dmytryka to nepřekvapilo - už předtím se o obecnější vyznění pokoušel v řadě westernů (např. ZLOMENÉ KOPÍ) a morální aspekty se také vyskytují v řadě jeho filmů. Spolehl se také na kvalitní herce a dal svému filmu tu správnou porci napětí, čímž ho povýšil do první ligy žánru a vytvořil tak dodnes působivý a neotřelý snímek.

S filmem jdou ruku v ruce i drobné pikantnosti. Třeba to, že ve skutečném případě šlo o americký dobytek. Přestože se točilo v Americe a mělo tedy opět jít o tamní zvířata jde v ději o dobytek mexický, který se (jak jsem si přečetl) od amerického liší. Původní stádo mělo tehdy cca 2500 kusů, pro filmařské účely bylo užito neskutečných tisíc kousků. Zvládnout tohle množství by bylo téměř nad lidské síly - uvádí se ale, že sám režisér Dmytryk měl zkušenosti jako kovboj a tak sám předváděl, jak dostat zvířata na "plac." Problém vznikl v okamžiku, kdy bylo třeba dopravit během osmi dnů oněch tisíc kusů divokého dobytka z Mexika na místo natáčení ve Spojených státech. Tady se projevil obchodní talent představitele plukovníka Rossitera Richarda Widmarka. Slíbil dobytek sehnat pod podmínkou, že ho po skončení natáčení bude moci zase prodat. Tak se mu podařilo něco podobného jako před sto lety Alvarezu Kellymu - nakoupil v Mexiku levný dobytek a po osmi týdnech filmování a pasení na tučných pastvinách ho prodal se značným ziskem.

Do dějin filmu se snímek zapsal nejen svými kvalitami ale všude je zmiňována nezapomenutelná scéna, v níž se splašené stádo řítí na obsazený a hájený most. Při natáčení tuhla krev v žilách celému štábu včetně kameramana a tuhne dodnes všem divákům.
Foto: fdb.cz, toutlecine.com