Nápad postavit na Petřínském vrchu rozhlednu se zrodil v hlavách členů Klubu českých turistů, kteří se roku 1889 jeli podívat do Paříže na Světovou výstavu. Tam navštívili Eiffelovu věž, postavenou právě pro tuto výstavu a otevřenou 6. května téhož roku. Slavná věž tehdy poutala oči celého světa. &Slo o technickou novinku: nejenže byla celá z kovu, ale hlavně nejvyšší stavbou světa – až do roku 1930, kdy ji překonala Chrysler Building v New Yorku. Kdo přijel do Paříže, nemohl ji nevidět.

České turisty Eiffelovka naprosto očarovala. A protže se blížilo jubilejní sté výročí Všeobecné zemské výstavy v Praze, naplánované na rok 1891, rozhodli se postavit v hlavním městě věž podobnou té v Paříži. Už na první schůzi vybrali místo, kde by měla nová rozhledna stát – Petřínský vrch. Stavět se však začalo až v roce výstavy, konkrétně 16. března. Dělníci závodili s časem – výstava totiž začínala již 15. května! Postavit 60 m vysokou věž ze 175 tun oceli se za dva měsíce stihnout nepodařilo, i tak ale se Praha dočkala velice brzy – za necelých pět měsíců. A ačkoli slavnostní otevření proběhlo 20. srpna 1891, rozhledna přivítala první návštěvníky již 28. července.

Na rozdíl od Pařížanů Pražané svou věž přivítali s nadšením (tedy alespoň Češi, neboť Němci se výstavy odmítli účastnit). Hned první den si nový výhled na Prahu nenechalo ujít na 7000 zvědavců. Každý návštěvník sice musel k vrcholu vyšlapat 299 schodů, ale uprostřed věžního tubusu také fungoval výtah. Rozhledna se pyšnila hned dvěma rozhledovými patry (dolním ve výši 15 m, horním 55 m) a dvěma schodišti – jedno sloužilo pro cestu nahoru, druhé pro sestup. Ještě na počátku 20. století se za vstup s použitím výtahu platilo jednu korunu.

Rozhledna svým návštěvníkům dala nový výhled na Prahu. Ten se prý nelíbil Adolfu Hitlerovi, jenž při záboru českých zemí 15. března 1939 do Prahy přijel. Nechal se slyšet, že by bylo lepší rozhlednu zbourat, neboť prý hyzdí výhled na město. Naštěstí se tak nestalo díky českým úředníkům, kteří demolici tak dlouho oddalovali, až rozhledna válku doslova ustála.

Po 2. světové válce nastaly Petřínské věži nové časy. Když se roku 1953 rozjelo první televizní vysílání v českých zemích, stala se rozhledna ideálním místem pro první vysílač. Tehdy se kvůli kabelům a napáječům zrušil výtah a na vrchol byla na místo královské koruny usazena anténa, kterou v 60. letech rozšířily další. V září 1979 pak rozhledna musela být pro špatný technický stav veřejnosti uzavřena, jako vysílač však fungovala i nadále.

Když se blížilo druhé – tentokrát dvousté – jubileum Zemské výstavy, provedly se nejnutnější opravy a v květnu 1991 mohli na vrchol Petřínské věže opět návštěvníci. Rok poté z ní televizní ustalo, neboť začal fungovat výkonnější vysílač na Žižkově. Poslední změnu rozhledna zažila na přelomu tisíciletí, kdy prošla generální rekonstrukcí. Od 22. března 2002 opět slouží veřejnosti.

obrázek: stavba Petřínské rozhledny
zdroje obrázků: http://itras.cz/petrinska-rozhledna/gale - rie/8584/ -