Jakub Arbes si s ním pohrává nezvykle, ostatně i tohle je jeden z jeho svébytných literárních rysů.
Romaneto nazval Ukřižovaná a v běžně dostupných zdrojích, včetně internetu, i ve školních lavicích je toto jeho dílo zmiňováno pouze okrajově, případně vůbec.
Přitom je tak typickou ukázkou tohoto literárního žánru. Obsáhlejší nežli povídka, silně napínavý děj nenechá čtenáře odpočinout, dramatické zápletky, neobvyklost, tajuplnost, včetně pokusu o uchopení neznáma rozumem. Prostě jako vystřižené ze slovníku.
Jeho vydání je tedy pro nás labužníky tajemna jenom vítaným pokrmem. Připravilo nám jej nakladatelství Dokořán.

Nebudu na těchto řádcích přibližovat děj, v duchu Jakuba Arbese budu i já tajuplnou, aby touha po neznámém dovedla čtenáře přesně tam, kde mezi jinými tituly sáhnou po útlé knížečce slibující odměnu.
Raději se zmíním o tom, jaké přednosti má romaneto z produkce tohoto nakladatelství. Především jazyková čistota. Neznatelné přizpůsobení dnešní stylistice, přitom zůstáváme v jazyce Arbesovy doby, ocení i ti, kdo se rádi vrací do dob minulých.
Za největší klad tohoto vydání ovšem já sama považuji ilustrace. Málokdy natolik věrně korespondují, domodelovávají příběh, dokonce napomáhají k porozumění. A to nemluvím o pocitech, jež navozují. Opravdová lahůdka. Stojí za nimi Blanka Dvořáková a já jí skládám poklonu. Ráda.



Jakub Arbes
Ukřižovaná
Vydalo nakladatelství Dokořán v roce 2011

(foto www.dokoran.cz)