Činnost architektů v Bělehradě byla po první světové válce ovlivněna vznikem prvního samostatného státu a ustanovením Bělehradu jako hlavního města. Ve 20. a 30. letech hrála významnou roli „Skupina architektů moderního směru“ tvořící v rámci klasické moderny. Jako největší mistr srbské meziválečné architektury může být označen Milan Zloković, jehož mimořádné stavby jako dětská klinika nebo centrála Fiatu hrají velkou roli dodnes. Dalším velikánem je architekt a urbanista Nikola Dobrović, který působil i po druhé světové válce.

V 50. a 60. letech byly uskutečněny velkolepé projekty jako např. nová čtvrť Novi Beograd, kdy velkou roli hrálo to, že vlastníkem pozemků i zadavatelem byl stát. Vliv západu byl omezený. K zástupcům této generace patří Mihajlo Mitrović, Bogdan Bogdanović či Ivan Antić. Dnešní mladí architekti hledají své vlastní cesty a více vnímají současnou světovou tvorbu.

Bělehradské stavby jsou představovány na zhruba 70 panelech pomocí mnoha fotek, plánů a textů se společensko-politickým pozadím vzniku. Dále jsou zde vystaveny modely některých staveb, městské plány a panoramatické pohledy.

 

 

_{^{Zdroj: Compress Praha}}