Letos sice muzeum oslavilo úctyhodných osmdesát let existence, nicméně takřka dva měsíce poté se současné zastupitelstvo Borové usneslo na jeho uzavření.

Muzeum se otevře zřejmě až příští rok v dubnu jenom na sezónu a provádět v něm bude „levnější penzistka“, místo paní Půžové, průvodkyně a knihovnice v jednom, která se o prostory doposud pečlivě starala. Tudíž se na oko vlastně nic hrozného nestalo.

Stavební odborník ale dokáže vyjmenovat všechny ničivé procesy, které přicházejí, když se budova využívá pouze část roku a nevětrá se v ní a netopí. I laik dokáže odhadnout, co při takové situaci časem nastane. Přijde jen postupné chátrání doprovázené nedostatkem prostředků na opravy. A nakonec půvabná chaloupka, v níž se narodil nejvýraznější český žurnalista, spadne.

Dokud žil starosta Roman Brukner, vždycky památku hájil. Proti němu se stavěl jiný názorový proud vedený Mgr. Hájkem, který usiloval o uzavření muzea již před čtyřmi lety. Před rokem se stejný Hájek usadil v křesle nejvyššího představitele Borové a nyní se mu podařilo zahájit likvidaci „vředu na kráse“.

Muzeum nezavřeli ani fašisté, dokonce přežilo i komunismus, ale sociální demokrat Hájek se rozhodl učinit Borovskému přítrž. Připadá mi pozoruhodné, že zkázu památníku jednoho z nejvýznamnějších Čechů historie iniciuje člověk, který zároveň vykonává funkci ředitele místní školy.

Každý vzdělanec by se jistě rád jednou o sobě něco hezkého dočetl, určitě by to potěšilo i samotného Mgr. Hájka. Ovšem s ohledem na současné události se obávám, že místní žactvo si oslavné eseje nechá raděj pro někoho jiného.

_{ikona: http://www.havlickovaborova.cz - pomník Havlíčka Borovského}