Ale musím ještě říci, že pracovní právo v České republice je nevyvážené, je mnohem více na straně zaměstnanců. A to není dobře. Třeba v některých mých firmách to řešíme i po vzoru jiných podnikatelů a dáváme například smlouvy na dobu určitou. A to je jen kvůli tomu, že zaměstnavatelé nyní nechtějí zaměstnávat na smlouvy na dobu neurčitou a nechtějí přijímat lidi do trvalého pracovního poměru. Je to proto, že pracovní právo je stanoveno tak, že když třeba najednou nemáte zakázky, přijde krize a všechno je na bedrech zaměstnavatele. Ten musí dávat měsíce odstupné, do toho vás někteří ti zaměstnanci ještě dusí, posílají kontroly z Pražské správy sociálního zabezpečení a podobně, což se mi tady stalo taky. Díky této praxi má pak, si myslím, většina českých zaměstnavatelů nechuť přijímat lidi. A paradoxně to je kontraproduktivní pro zaměstnance. Kdyby ty podmínky byly uvolněnější a trh práce pružnější, tak by se podnikatelé mnohem méně báli zaměstnávat lidi. I na krátkodobé práce. Třeba na půl roku, na rok. Protože kdybychom věděli, že můžeme jednoduše rozvázat pracovní poměr, když není práce nebo že nejsme spokojeni, tak by to bylo snazší. Já totiž nechápu, proč když firma nemá zakázky a přijde krize, tak by ještě měla platit zaměstnancům odstupné? Proč by měl být majitel firmy znevýhodněn oproti zaměstnanci, vždyť to je taky jen člověk? Taky má rodinu a tak, a proč by on měl být trestán za to, že je podnikatel a že zaměstnává lidi a dává jim práci? Takže výsledkem je nechuť zaměstnavatelů zaměstnávat lidi a ti si pak nemohou najít práci. Když se ale trh zpružní, tak to je také lék na zvýšení zaměstnanosti. Samozřejmě to nepomůže těm, kteří se chtějí flákat. Ale tak to funguje i jinde ve světě.

^{Zdroj foto: www.tomio.cz}