Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde, nebo si můžete nechat zaslat zapomenuté heslo

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . Tiráž ...  Dnes je  neděle 9.2.2025, svátek má Apolena 

Hledej

Spolupracujeme

www.alpress.cz

www.argo.cz

www.bioscop.cz

www.bontonfilm.cz

www.botanicka.cz

www.divadlodisk.cz

www.divadlonavinohradech.com

www.divadloviola.cz

www.dokoran.cz

www.epocha.cz

www.hostbrno.cz

www.jota.cz

www.knihykazda.cz

www.literarnistrom.cz

www.mestskadivadlaprazska.cz

www.ngprague.cz

www.supraphononline.cz

www.svandovodivadlo.cz


Dala jsem do toho celé své srdce

23.12.2011   Aleš Misař   Próza   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

Dala jsem do toho celé své srdceVzorové daktyly vytepávají větu, která dala nadpis předvánočnímu zamyšlení. Čarovný slovosled by na mě mohl vypadnout z červené knihovny a pomyslel bych si: citový papundekl, tvárnice do krásně rýsované stavby slohu romantického, obnošená fráze a růžová vata, jděte se s ní vycpat. Kolikrát byla ta slova napsána? Jejich měna přece dávno padla!

 
Ale potom jsem je prvně v životě slyšel vyřčená, vyřčená někým, kdo nevtipkuje, ani neparoduje, protože dotyčná měla na dlani srdce a v proudu rozhovoru je najednou otevřela.  Se mnou to pěkně zamávalo. A kdo to vyřkl? Svěřila se mi sousedka z ulice, když jsem se jí odvážil zeptat na její lásku. Jsme sousedy po celý život, a to je asi důvodem, proč své schůzky neplánujeme, ale necháváme je náhodě. Tehdy jsme se viděli po neúměrně dlouhé době vzhledem k tomu, že Hanka mi ze své studovny meziokenním stykem vidí takříkajíc až do kuchyně. Někdy mám pocit, že namísto setkávání jsme se inkognito sledovali. Mohli jsme se přesvědčit, že žijeme, že se každému zvlášť daří, a to stačilo. Takže aniž jsme půl roku prohodili slovo, věděli jsme o sobě velmi podstatné věci. Třeba že Hanka má konečně přítele. Ještě na vrcholu léta viděl jsem dvojici z balkónu, kam jsem vynášel své psací aktivity. Mířili někam na kolečkové brusle. Na podzim už byl konec a za mladou láskou zašustila rezavá opona. Na ten rozchod jsem opravdu neviděl. A teď se potkáme a Hanka mi řekne tu formuli z jejích úst neuvěřitelnou: „Dala jsem do toho celé srdce!“ Kdyby věděla, co tím způsobila! Ta věta mě od té chvíle provází doposud. Jakmile mě obvyklé hořekování nad stavem světa a společnosti utiskuje přes míru, vrhnu ji jako zápalnou louč proti houfu zlých můr a rozptýlím je. A stále se přitom ptám: je možné, že to opravdu někdo řekl? A právě ta dívka, o které jsem si dříve myslel, že dokáže mluvit jen o škole a studijním stresu? A kdo byl ten muž, který ji zklamal a proměnil její nejvyšší sázky v prohru? Zdalipak ví, oč přišel on sám? Vím jediné - bylo dlouho do Vánoc, když mi Hanka nevědomky darovala větu, do které se vejdou zásoby naděje na tři zimy dopředu, a přestože kvůli tomu musela vytrpět rozchod zajisté bolestný, to nenačechrané upřímné doznání za to stálo. Kdybych je zhmotnil, postavím si ji do oken místo všeho, co dnes bliká a svítí.   Pokuste se i vy v mysli vytáhnout nějakou vzpomínku na příjemná slova, která jste nečekali, naladíte se na Vánoce ještě o kousek lépe.

         
ikonka: girlsandfashion.de    
                                 


Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

Reakce k článku


Od: Dagmar Hermannová - 25.12.2011 - 9:49

No - konec konců
No - konec konců i to "srdce" zdá se býti už obnošené, chceme-li se na literaturu dívat takhle.Kdo vidí slova a větné vazby, které dávají dohromady děj a cosi sdělují, nebo se snaží cosi sdělit - "takhle" - nechť raději nečte nic. Musí se cítí frustrován, ba co hůř - podváděn. Může si vytvářet vlastní slova, která se ještě nikde neobjevila. Dokáže-li to. Třeba "sestromuž" nebo "čistonosoplena" ale i to už tu kdysi bylo, takže.... které slovo není obnošené? Prosím prosím - moc mne to zajímá. Alespoň jedno jediné neobnošené. Dík.


Od: Dagmar Hermannová - 25.12.2011 - 9:51

Oprava
...opravuji .. musí se cítit namísto použitého ...musí se cítí...


Od: Aleš Misař - 27.12.2011 - 14:29

Touha najít neobnošená slova nás provází odjakživa. Jinak jsou ale obnošená v beletrii a jinak v mluvené podobě. Obrozence nechme být, ale doporučuji zalovit například v díle Vladimíra Holana nebo v některých básních Fr. Halase. To pro začátek. Vlastním nápadům se také meze nekladou!


ISSN 1802-2863 . Tiráž

Copyright © 2001 - 2025 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.0403 s