Reakce k článku

Od: Filip - 11.5.2004 - 10:24

To je právě ten problém, že vy ženský chcete dostávat muže tam kam chcete. Co má plození potomků, společná domácnost, nebo nevěra společného s manželstvím?! Manželství je přežilá instituce vymyšlená církví za účelem manipulace s lidmi. Církev potřebovala způsoby, jak lidi ovládat, proto také např., vymyslela pojem hřích, vynalezla odpuštění apod. Proč potřebujete chlapa navléct do obleku, který většina v životě neoblékne, udělat cirkus zvaný svatební obřad a ještě ho nutit, aby se usmíval, protože se to fotí (zřejmě aby byli důkazy). Neexistuje ani žádná rovnice mezi bydlením, či vařením u maminky a manželstvím, když chce mít chlap uvařeno, tak musí jít oba na úřad a tam zaplatit za výše zmíněnou šaškárnu?

Od: Nora - 11.5.2004 - 11:36

Filipovi
Dost radikální názor, se kterým naprosto nesouhlasím. Nejsem ani feministka, ani naivní romantička, a manželství nechápu jako "instituci", ale jako projev vůle dvou lidí, kteří chtějí založit rodinu a strávit společně zbytek života. Předpokládám, že ke svému vyhraněnému postoji jsi dospěl na základě vlastních otřesných zkušeností, a budeš tedy alespoň dvakrát rozvedený, anebo v opačném případě trpíš paranoiou, že každá žena ti chce hrozně ublížit a o všechno tě obrat, hlavně o tvoji svobodu a důstojnost, s čímž se určitě nevstupuje lehce do jakéhokoliv partnerského vztahu. Možná ale budeš mít štěstí a jednou zjistíš, že když se dva lidé milují a vzájemně tolerují, mohou spolu žít téměř za jakýchkoliv podmínek, a to i v tak "příšerné" instituci, jakou je manželství. Přeji ti také hodně štěstí při studiu českého pravopisu, který ti uvidentně zatím dělá problémy.

Od: Markéta - 11.5.2004 - 13:35

Ten článek je hloupý a souhlasím s Filipem. Nechápu, k čemu je potřeba svatební obřad. Budou-li chtít dva lidé žít spolu, mohou i bez sňatku. Naopak, mnoho žen si myslí, že když jsou vdané, mají muže jako svou jistotu. Hloupé a naivní, stejně jako snaha o sňatek jako takový.

Od: Jana Kühnelová - 11.5.2004 - 15:05

V manželství nesmí být nuda
Musím ocitovat moji maminku (zemřela v 79) a babičku (žila do 92)- V MANŽELSTVÍ NESMÍ BÝT NUDA. Povídání o tom, že muži mají strach o své koníčky nerozumím, je to čínsky: a co koníčky nás, žen? A co hravost nás, žen? Ale článek je chytrý, inteligentní sexy hospodyňka existuje fakt pouze v románech a filmech.

Od: Filip - 11.5.2004 - 17:18

Nora: Myslím že nevím o čem píšeš. Rozhodně nemám pocit, že se něco z toho týká mě. Tvoje charakteristika je velmi ukvapená. Na vůli dvou lidí založit rodinu (mít děti, jestli to chápu správně) a strávit společně zbytek života není vůbec nic divného, natož špatného, nepřirozeného, či jakéhokoli. O ničem takovém jsem nepsal. Já jen nechápu proč na věci naprosto přirozené potřebuje spousta žen za každou cenu nějaké úředníky, před kterými by jim chlap podepsal " že teda jo". To není o vztahu, ale o vlastnictví. Samozřejmě že dva lidé mohou sdílet jakékoli podmínky a samozřejmě i manželství - netvrdil jsem že ne! Ale právě že když se vzájemně milují a tolerují, tak nepotřebují jeden od druhého nějaký smluvní slib, že tomu opravdu tak je.

Od: Jarda - 13.5.2004 - 0:09

Jste sobci
Uvědomte si prosím, že manželství je o toleranci a nesobeckosti vůči druhému. Tyto vlastnosti dnes už nic nikomu neříkají a každý svoji sobeckost a netolerantnost schovává za výmluvy (vždyť to je jen papír, přijdu o svobodu atd.), tento národ bohužel vymře na blbost vlastních lidí. Já se ženil v 19ti a jsem již 11tým rokem šťastně ženatý a to proto, že se s ženou vzájemně tolerujeme a domluvíme se ! ! !

Od: Matt69 - 13.5.2004 - 0:16

No, já si myslím, že Martině nešlo ani tak o to, dovléci muže před oltář (popř. před obecní úřad) a nasadit mu tzv. chomout, nýbrž o relativně nižší vůli dnešních mužů započít vskutku seriozní a trvalý vztah, který povede i k plození potomstva.

Protože sám ve svých 26 letech k těmto mužům také patřím (ačkoliv bydlím ve vlastním bytě, v žádném případě nehodlám v dohledné době vpustit do svého hájemství svou "příťulku"), tak bych patrně měl naznačit nějaký "důvody", které mě k tomu vedou.

Jediný důvod, který mě napadá, je, že mi to zatímtakto vyhavuje a ani má drahá (stále ještě studující) polovička proti tomu nijak zvlášť neprotestuje.:-)

Vyhovuje mi, že může rozvíjet spoustu aktivit a jsem v zásadě zodpovědný jen sám za sebe. Jde tu ve skutečnosti o jakýsi "pocit svobody".

Zároveň mě poněkud mrazí při pomyšlení, že např. selhala antikoncepce a já se zničehonic stal otcem. Byla by to tak dramatická změna mého navyklého životního stylu, že si netroufám odhadovat, co by to se mnou udělalo. Každopádně je jisté, že bych chtě nechtě musel radikálně změnit celou řadu svých dosavadních "životních návyků".

Fakt obdivuju zodpovědné a spolehlivé muže- partnery, ale obávám se, že do této kategorie nepatřím a dost možná ani nikdy patřit nebudu.

No nic, dávám si časovou lhůtu do 35 let, pak se budu muset rozhodnout, jaký život chci vést nadále. :-)

Čili: eventuální vdavekchtivé děvy mohu ubezpečit, že nevůlí mé maličkosti a mě podobných mužů k sňatku/založení rodiny rozhodně nic neztrácejí, naopak spíše získávají: s o to větší vervou se totiž mohou soustředit na boj o získání muže-- rodinného typu. :-)

Od: MM - 13.5.2004 - 11:23

Pokud je manžel druhem na vymření, pak asi nevyhnutelně zemřou i manželky, ne?!
Nejsem příznivkyní pompézních svatebních obřadů, ale docela se těším, až budu nosit partnerovo jméno a snubní prstýnek. Nevím, něco na tom je. A především má manželství oproti soužití "na hromádce" výhodu v právním slova smyslu. Ledaže by sňatku-neochotní pánové a dámy prosadili registrované parnterství.

Nesouhlasím ovšem s autorkou článku, že "nevěra je naprosto přirozená". Tady se asi budeme lišit názor od názoru, ale já bych to svému partnerovi jen těžko odpouštěla, brala bych to jako "kudlu do zad". Ideální je, pokud se sejdou dva lidé, kteří mají na věc stejný názor, a potom jim například nevadí žít v nějakém "volnějším" svazku.

Od: Pat - 13.5.2004 - 14:54

Muz riskuje vice.
Myslim, ze problem je take ten, ze muz riskuje trvalym svazkem a ditetem daleko vice, nez zena. V dnesnim systemu je v manzelstvi muz nerovnopravny. Ve vetsine (ne ve vsech) pripadech je hlavnim zivitelem rodiny on. Tiha zodpovednosti lezi hlavne na nem. Pokud je zena na materske dovolene a muz splaci treba hypoteku a prijde o praci, tak to chce skutecne pevne nervy. V pripade rozvodu prijde o vetsinu majetku, manzelka dostane dite i byt.

Od: Adlana - 13.5.2004 - 20:47

Manžel - druh na vymření
Razítko je jen razítko, ale zaručuje určité bezpečí a jistotu pro oba. Myslím, že pokud někdo proti němu zatím brojí a ještě se tím vychloubá, doposud nepoznal toho pravého či pravou, a je to jen jeho reakce na nespravedlnost světa, že právě on je o tu lovestory ochuzen. Bylo by zajímavé přečíst si názory těch odpůrců instituce manželství, až se opravdu zamilují a budou fakt o někoho velmi stát.

Od: MM - 14.5.2004 - 11:22

Patovi:
Nemohu souhlasit, že muž riskuje více! To je přece nesmysl! Rozvody, kdy muž přijde o všechen majetek, se odehrávají pouze ve filmech nebo v Californii, opak bohužel bývá, zejména v Čechách, pravdou. Žena samoživitelka se dvěma školou povinnými dětmi na krku, těžko shání práci, manžel platí (v lepším případě, pokud se vyživovací povinnosti nevyhýbá) výživné na obě děti 1 500,- měsíčně. Pracuji v advokacii, takže vím, o čem mluvím. Navíc pořízení potomka pro ženu představuje daleko větší ztrátu svobody, než pro muže, to je snad bez diskuze. A to nemluvím o "radostech" těhotenství, porodu a šestinedělí. Přes to všechno dítě chci, těším se na něj a beru to jako radost, ne jako starost. Ale vždycky když čtu něco takového, co píše Pat, zježí se mi na těle každý chlup.
Jinak do puntíku souhlasím s Adlanou.

Od: Kristýna - 17.5.2004 - 14:26

Já také souhlasím s Adlahou. :)

Od: Kristýna - 17.5.2004 - 14:27

Oprava: s Adlanou

Od: Michaela - 26.5.2004 - 10:11

Jsou i normální lidi
No, já teda nevím, ale chlapi jiní nebudou a ikdyž jsou to od přírody lovci a my s tím nic nuděláme jsou mezi nimi takoví, kteří jsou docela normální :-)

Od: Igor Indruch - 26.5.2004 - 13:56

Napsáno hezky...
Ale podle toho co čtu a slyším, je to opravdu spíše obecný trend - ta nechuť se vázat a zakládat rodinu - a nikoliv pouze mužská specialita. Ve svém okolí (tj. mezi svými vrstevníky - mužů okolo 35ti) pozoruji spíše něco jiného - touha žít v partnerském svazku by tu byla, ale je problém najít "tu pravou". Ne, že by zájemkyní nebylo - pokud je muž takzvaně dobře situovaný - ovšem jsou většinou zájemkyně z řad programových "příživnic" - bárbín, co se chtějí mít dobře a nic nedělat.
Žen zajímavých, soběstačných a nezávislých je dnes také dost. Mnohé z nich by se už také rády usadily, ale vytvoření trvalého svazku s takovou ženou, to může neřešitelný úkol, přestože zájem je na obou stranách. Měl jsem možnost pozorovat několik takových párů - a bylo to smutné. Dva dospělí lidé, kteří se mají rádi a chtějí spolu žít. Oba mají své povolání, svou kariéru, své záliby. Dokud je vztah jen "nezávazný" všechno funguje skvěle. Jakmile přijde řeč na společnou domácnost a rodinu, začíná tvrdý boj. Jak jeden tak druhý má strach slevit, přistoupit na kompromis. Ani ne tak ze sobectví, ale z obavy, že by se tím dostal do submisivního postavení a tento trend by pak dále pokračoval. Takže následuje dohadování, manévrování, citové vydírání a zpravidla to končí krachem.
Jinými slovy - klasické "submisivně-dominantní" vztahy nejsou problém. Jsou to rovnocenné partnerské vztahy, které zatím moc neumíme.

Druhá věc - rozvody. Mnoho mých vrstevníků je již také rozvedeno. Důvody k rozvodům jsou různé, muži na tom samozřejmě nesou svůj podíl viny, ale mě osobně zarazil na těch případech, které znám, vysoký podíl případů, kde žádost o rozvod podává žena, protože se rozhodla žít s jiným mužem. Scénář ve všech případech identický: První dítě, žena na mateřské, po první euforii z dítěte následuje únava a pocit "uvěznění" v domácnosti. Muž se snaží co nejlépe zajistit rodinu. Zůstává v práci dlouho do večerních hodin. Dochází k postupnému odcizení. Jakmile ženě skončí mateřská, vrací se do práce, potkává nové lidi a také nového muže. Má pocit, že první vztah byl "omyl". Pálí za sebou všechny mosty s odhodláním "začít nový život".

Od: desodores - 26.7.2004 - 14:26

martino ..pěkný článek ...všechno je nějak tak ....

Od: rob - 11.7.2005 - 12:06

o celé diskuzi
Mě to celé připadá zbytečné, tady o tom diskutovat. Každý přece ví, o co v církevním svazku jde, pokud je věřící, a co se týče svatby na úřadě pak ať si každý pár rozhodne, jestli ji chce. Každý si svoje argumenty najde, myslím, že to tady nikoho neodradí nebo neutvrdí v záměru vdát či oženit se.

Několik posledních článků v rubrice Společnost