Prvotní inspirací k vytvoření této choreografie bylo jednoduché zamyšlení nad tím, kolik času dnešní člověk stráví ve svém životě sezením.
„Pracuji s myšlenkou existence jakéhosi postutopického světa, ve kterém se z člověka jako lidského druhu stal v evolučním vývoji člověk sedavý (homo sedens). Jednalo by se o stádium, ve kterém by se základní činnosti našeho života již neodehrávaly v oblasti vzpřímeného těla,“ vysvětluje Angela Lamprianidou.

Lamprianidou zkoumá tanečními prostředky možnosti lidského těla, které vycházejí z proměnlivosti lidského sedu. Jejím cílem je reflektovat náš každodenní život se zaměřením na to, jak na nás samotné sezení působí nejen fyzicky, ale také v rovině psychologické a emoční. „Sezení pro mne představuje kulturní a sociální fenomén, má dokonce i své dějiny. Odráží se v něm vztahy dominance a subdominance (například vztah nadřízeného a podřízeného), pasivity a aktivity (interakce diváka a performera) a představuje také velké ženské téma (žena jako pasivní divák přihlížející až do začátku 20. století vsedě mužským rozhodnutím v dějinách lidské společnosti),“ dodává Lamprianidou. SITz je zároveň hrou s divákem, která pracuje s inteligentním humorem. „Nazkoušení této choreografie bylo překvapivě náročné, a to z toho důvodu, že jsme musely docílit posílení takových svalových skupin, které při běžném tréninku nejsou tolik využívané. Aby tanečník udržel tělo v horizontální linii a vytvořil tanec homo sedens, stojí nadměrné úsilí,“ popisuje z perspektivy tanečnice česká interpretka Jana Vrána.

Inscenace na pomezí performance a současného tance získala hlavní cenu ve španělské soutěži Dansa Dansa + a prop 2009/2010.

Česká premiéra se uskuteční 13. a 14. února od 20 hod. v divadle Ponec.