Podtitul Národnostní konflikt a židovská společnost v Čechách 1870-1918 napovídá, v jakém období se s knihou v ruce ocitnete. Pochybujete ale, že by nějaký profesor odněkud z Ameriky mohl tolik vědět o Židech právě u nás? Nemusíte se obávat, Kieval se specializuje na židovskou tématiku právě ve středovýchodní Evropě. Proč ale Kieval zvolil zrovna dané období? Jak sám autor popisuje, Židé v Čechách prošli právě v této době značnými demografickými, politickými, profesními i jazykovými změnami. Před tím žili ve více neuspořádaném společenství, ale i tak vynikali mezi ostatním obyvatelstvem. Trnem v oku jim byli zejména díky svým majetkům, ke kterému přišli hlavně kvůli svému obchodnímu talentu. Měla ekonomika problém? Pak byli vinni Židé, kterým nepomáhají ani odlišnější náboženské tradice.
 
Kvůli práci se nacháme i pokřtít pod křesťanstvím
Negativní postoj ostatních ale ještě více pomáhal upevnit židovské společenství, kdy Židé drželi pospolu zejména v rodinách a v přátelských kruzích. Ostatně, spousta lidí to vnímá i dodnes, že Židé mají k sobě blíž. Jak se v takové atmosféře žilo? Někteří Židé podstupovali třeba i křty, aby se mohli ucházet o významné pracovní funkce, co se týká vztahům k Čechům, ten byl spíše rezervovaný. Dokonce si Židé více rozuměli s Němci, což se projevovalo i v mluvě. Doma, kromě svého jazyka, mluvili spíše německy než česky. Zdůrazňujeme, pořád jsme v českém prostředí. Snahy o zařazení češtiny do běžného života má v této době rabín Filip Bondy, který káže i v češtině. Zpočátku cítí, že se to Židům moc nezamlouvá, nakonec to ale přijímají. A tak v dobách, kdy nejsou žádné větší bouře, začnou Židé více tíhnout k českému naturelu. Najednou se ale společností začíná šířit historka. Ta povídá o rituální vraždě křesťanské dívky. Pachatel? Jak jinak vzhledem k rostoucímu vztahu Čechů a Židů. Prstem se ukazuje na Žida. Skoro v pravidelných intervalech se opakují podobné situace. Jakmile se někdo cítí být ohrožen Židy, vymyslí něco, čím na ně negativně upozorní. Češi a Židé se odcizí a následují pak dlouhé roky opatrného sbližování. Vše vygraduje přípravou a situací kolem druhé světové války, které se tedy kniha nevěnuje, ale všichni ví, jak to tehdy Židy zasáhlo.
 
Formování českého židovstva nabízí velmi podrobný pohled do života Židů. Autor si vybral mezní období, kdy si Židé začali vytvářet kompaktnější společnost a všímá si, jaký byl vztah Židů k Čechům. Čtenář může lépe pochopit, proč jsou Židé často trnem v oku některým představitelům nenávistných skupin (co si myslí už ty poslouchající ovce, to je spíš na psychologickou knihu). Díky Kievalově knize pochopíte, že studovat židovské společenství v období kolem druhé světové války nevede k pochopení jejich života. Musíte jít více do historie. Že si profesor Kieval dal velkou práci s tématem svědčí nejen jeho pedagogické zaměření, ale čtenář má důkaz i v podobě vysvětlivek a poznámek, které zaberou kolem 50 stránek, a také pramenů, které pohltily kolem 30 listů knihy. Obrazový materiál na 300 stránkách knihy je úsporný, takže text má daleko větší prostor.
 
<sub>Kieval Hillel J., Formování českého židovstva, Paseka 2011.

 
Obálka: nakladatelství Paseka</sub>