Něžné zůstatkyJak zasahuje umělá inteligence do tvůrčího psaní?Meditovat a tvořitTichá domácnostRomeo a Julie věku pokročiléhoPromiskuita
5 významných kulatých výročí české kulturyKnižní ledenFOTOROZHOVOR s cestovatelkou KristýnkouPo kafkovsku nejen o PrazeKVÍZ: Jak moc znáte oscarové filmy? Ukažte se!Kdysi tady hořel oheň - román Anny WinterovéLáska k temnotámLiterární průmysl plný závisti a krádeže identityPovídková sbírka od autora bestselleru Gentleman v MoskvěShahab Tolouie a křest alba k 50 letům na planetě ZemiMěsíc Ukrajiny: Divadelní festival, který propojuje kulturyIdentita – nejnavštěvovanější výstava v Museu Kampa
… proč tam tedy letět? Protože se na další počin Wanastovek čekalo hodně dlouho a v loňském roce nebylo vyhlíženějšího rockového projektu v zemi. Protože skupina okolo Roberta Kodyma slibovala svým znovuvzkříšením ránu jako z děla. A vyšla šlupička leda tak ze špuntovky. Letíme na Wenuši není rozhodně předělový projekt, i když se tak tváří.
Byl jsem zvědav, co se skupinou Wanastowi Vjecy udělá odchod a uvrhnutí pozornosti pouze na jednoho protagonistu, tedy Roberta Kodyma? No, nevím. Návrat k původní sestavě „hrozil“ třeskutým rockovým nářezem. Jenže to se z tohoto alba nepozná. Pár novinek není schopno dodat tvář celému projektu a oprášené pecky z minulosti vyvolávají smíšené asociace. Jejich „trvanlivost“ je z pohledu roku 2012 diskutabilní, co si budeme povídat. Muzika zůstává třeskutá, o tom žádná, ale vesměs jí chybí větší nadhled v aranžích, vyhmátnutí a uchopení výrazného rifu a jeho dovalení do centra jednotlivé skladby. A ne, že by tam nebyly. Ale působí to jako šité horkou jehlou, „pojďte, kucí, nadrtíme to, ať se konečně něco děje.“ „Chceme být konečně normálně fungující skupinou,“ říká někde Robert Kodym a já se ptám, zda v jeho případě to není málo. Uvidíme po chystaném turné, třeba se to jen po letech potřebuje trochu posadit.
Z alba tak logicky na sebe strhávají pozornost novinky. Titulní Letíme na Venuši je rocková pecka jak má být, Elektrický kytaristi budou možná stadiónovou halekačkou davů a Veronika ploužákem, při které ukápne občas dívčí slza. Chybí mi hudebním i textovým žertem našlapané projekty, jimiž kapela zcela jasně ovlivnila náladu rockového publika. Jako velice přínosné vidím možnost vyjmenovat regulérní sestavu nahrávající skupiny.
Robert Kodym – kytara
Tomáš Vartecký – kytara
Radek havlíček – baskytara
&Stěpán Smetáček – bicí
Pokud se jim podaří navázat na svá devadesátá léta, je vystaráno. A ještě jednou ekvilibristikou se album může pochlubit. Dívčí vokály vzaly na sebe Lenka Dusilová a Anna K. Nadstandardní křoví je možná jen libůstkou lídra Kodyma, ale funguje to. Ono to bude na teenagery fungovat celé, ale co my, co pamatujeme zlatá léta vyhlášených Wanastovek?
Wanastovi Vjecy: Letíme na Venuši
Obrázky www.tyden.cz
Copyright © 2001 -
2025 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.