Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde, nebo si můžete nechat zaslat zapomenuté heslo

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . Tiráž ...  Dnes je  neděle 16.2.2025, svátek má Ljuba 

Hledej

Spolupracujeme

www.alpress.cz

www.argo.cz

www.bioscop.cz

www.bontonfilm.cz

www.botanicka.cz

www.divadlodisk.cz

www.divadlonavinohradech.com

www.divadloviola.cz

www.dokoran.cz

www.epocha.cz

www.hostbrno.cz

www.jota.cz

www.knihykazda.cz

www.literarnistrom.cz

www.mestskadivadlaprazska.cz

www.ngprague.cz

www.supraphononline.cz

www.svandovodivadlo.cz


Nad hlavou ticho, v duši hukot

03.03.2012   Jaromír Komorous   Literatura   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

Nad hlavou ticho, v duši hukot

Jaroslava Málková není v současné době jen samozřejmou šéfovou  Střediska západočeských spisovatelů v Plzni, ale i velmi čitelně a čile publikující básnířkou. V loňském roce jí nakladatelství Nava vydalo sbírku Stopy v povětří. A je to k nevíře, i na ty, pro někoho imaginární stopy, si mnohý z nás sáhl nebo sáhne.  Promluvit k většině se často nepoštěstí. Ale zde ano. Není nad jasnou vizi produktu. Sakra, to zní až  technokraticky.

První polovina titulku článku je název jedné básně z knihy (k té krádeži se zde přiznávám), druhá polovina je stav, které ve mně to ticho vyvolalo. O tom, že je Jaroslava Málková vysoce zodpovědnou k sobě i svému čtenáři a krystalicky průzračnou básnířkou, snažící se věrně zachytit euforii i boly života, není pochyb. Zavilá hledačka správných slov a minimalistického jejich řetězce. Tam je její největší síla. A proč tedy hukot? Ano, ten. Způsobuje až panický strach, který bude jistě velmi generační záležitostí, protože obsah sbírky je velmi rekapitulační očistou duše a jejím ponorem k poznání, že všechno jednou končí. Tak proč o tom psát? Protože pocity z poznání existují, dál bez jsoucnosti někoho konkrétního, jsou tedy kupodivu přenosné a dají se dědit. V tom shledávám vlastně jejich nesmrtelnost a o to víc cítím tíhu veršů ve sbírce zařazených. V díle autorky tahle sbírka bude mít podstatný prostor.

 

Své téměř filozofující básnivé obrazy svěřila básnířka papíru ve formě převážně volného verše, ale rytmicky, metricky, přísně ohlídaného, a když už dojde na rým, tak jaksi mimochodem, protože  její momentální invence to tak zařídila a basta. Básnivé hledání nebo hledačská básnivost? Včil mudruj, pacholátko. Já to nevyřeším. A proč, když čtu třeba:

 

Někdo pověsil

včerejší den

do promrzlých větví

holého kaštanu

 

Z roztrženého nebe

se vysypal sníh

na střechu krematoria

kde komínem

odlétají duše

do věčnosti

 

(Lednové ráno)

 

Morbidní? Ne, jen schopnost pojmenovat neoddiskutovatelnost. Prostě, i když něco končí, může to být krásné, mnohdy úlevné a není třeba o tom mluvit v minulém čase. Díky za to.

 

Jaroslava Málková: Stopy v povětří
vydalo nakladatelství NAVA v roce 2011
obálka www.nava.cz  

 



Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

ISSN 1802-2863 . Tiráž

Copyright © 2001 - 2025 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.0309 s