Na zámku Mělník, původním názvem Pšov, v minulosti žilo 23 českých královen a princezen. Podle legend v jeho prostorách často pobývala kněžna Ludmila, vychovávala zde i svého vnuka Václava. S Ludmilou jsou spojeny také základy místní vinařské tradice, právě ona založila na Mělníku první vinice. Původně dřevěné, později kamenné sídlo bylo zřejmě za posledních Přemyslovců ve 2. polovině 13. století přebudováno na gotický hrad. Karel IV. vyhlásil Mělník trvale za královské věnné město s řadou lén, jeho zásluhou také došlo k rozvoji vinařství na Mělnicku, kam dovezl vinnou révu z Burgundska. V roce 1542 byl hrad přestavěn v renesanční zámek, rozrostl se o nové severní křídlo s věží a arkádami bohatě zdobenými sgrafity. Během třicetileté války zpustnul, v roce 1646 byl zastaven hraběti z rodu Černínů, který jej pak koupil od císaře Leopolda I. Poslední dědička z rodu Černínů Marie Ludmila se v roce 1753 provdala za Augusta Antona Lobkowicze. Mělnická větev rodiny Lobkowiczů vlastnila zámek až do roku 1948 a v roce 1992 jí byl opět navrácen. Současným majitelem zámku je Jiří Lobkowicz.

Prohlídka interiéru zámku zahrnuje například Velký sál s unikátní sbírkou map všech evropských měst 17. století (podobnou vlastní pouze švédský král Karel XVI. Gustav), kapli zasvěcenou sv. Ludmile, zlatem zdobenou Velkou jídelnu sv. Václava nebo původní dětský pokoj s hračkami a nábytkem z konce 19. století. Součástí komplexního zážitku z návštěvy mělnického zámku jsou nejen nové impulsy rozšiřující povědomí o českých dějinách, ale také neméně atraktivní vjemy pro povzbuzení chuťových buněk. Zámek disponuje restaurací s nádhernou vyhlídkou na soutok Labe s Vltavou a vinici sv. Ludmily, specialitou jsou zvěřinová jídla a čerstvé ryby z Liběchova. Nechybí ani zámecká cukrárna zařízená originálním nábytkem ve stylu Ludvíka XIV., s dezerty vlastní výroby a letním posezením na nádvoří.