V nahrávacím studiu ho doprovodí kapela, se kterou hraje několik posledních let neboli současný Framus Five: Pavel Razím na bicí, Zdeněk Wimpy Tichota na baskytaru, Jan Kolář na klávesy, Jirka &Síma na saxofony, Roman Bobick Kubát na trubku a dvě instrumentální hvězdy – kytarista Luboš Andršt a houslista Jan Hrubý.
„Zahrát si přijde na klávesy také Petr Skoumal a na sbory asi pozveme vokalistky Báru Vaculíkovou, Markétu Foukalovou a ještě možná někoho dalšího,“ říká Michal Prokop. Fanoušci mohou očekávat desku, která bude opět velmi pestrá. „Chvíli rockově bluesová, chvíli troch najazzlá, chvíli písničková, chvilku i country, postavená na skvělých textech. Kořeny v letech šedesátých, zvuk poučený jednadvacátým stoletím,“ líčí Michal Prokop. Na desce bude osm písní přímo z dílny Michala Prokopa, tři od Petra Skoumalova, jedna nebo dvě Jana Hrubého a jedna až dvě od Luboše Andršta. „Definitivní výběr učiním, až budou nahrávky hotové, třeba něco i zbude,“ uvádí Michal Prokop. „Název alba vznikne, až bude celé nahráno - záleží na tom, jak bude působit a pak se o jméně rozhodnu. O žádné předem vymyšlené koncepci od dob Města ER už neuvažuji, lety prověřený tvůrčí tým už sám vytváří jasný obrázek, o čem to bude,“ doplňuje Prokop informace k desce, která vyjde někdy do léta.
„Po pěti letech od vydání posledního alba Poprvé naposledy jsem měl najednou chuť zkusit ještě jednou něco nového,“ vysvětluje nápad na vznik alba Michal Prokop. „Hodně mi pomohlo nové domácí studio, které jsem si zřídil a kde jsem vyrobil během roku osm demosnímků nových písniček,“ dodává. Písně z více než devadesáti procent vznikly na hotové texty. Michal Prokop napsal některé písně na dosud nevydané texty Pavla &Sruta a zároveň oslovil Petra Skoumala, který již léta patří k jeho dvorním skladatelům. Další texty nabídl Jan Lacina, kolega z televizních projektů. „V poslední době s nápady přišli i mí kolegové z kapely Luboš Andršt a Jan Hrubý a tak teď těch věcí je docela dost,“ dodává Prokop.
Základní představa, se kterou Michal Prokop a Framus Five jdou do studia, vychází z demosnímků, ovšem už na zkouškách dochází k různým změnám a úpravám. Mnohé ještě postupně vzniká a dotváří se ve studiích, především poté, co se ve studiu Sono nahrají základy. Některé aranžérské party vzniknou i v domácích studiích sólistů a pak se ke snímkům dodají před nazpíváním a mixem. „Takhle jsme postupovali i při minulém studiovém albu. Je to úplně jiná práce než, jak jsme natáčeli alba kdysi, kdy se nové věci rodily na zkouškách a ohrávaly se pak na koncertech, než se šlo do studia,“ uvádí k natáčení Michal Prokop.
Na otázku, zda v dnešní době stahování a internetu není vydávání CD anachronismus, Michal Prokop odpovídá: „Já cítím stále potřebu vyjádřit se jakýmsi uceleným tvarem, ne jen jednou písničkou, a proto točím album. A jsem přesvědčen, že naše publikum je schopno právě toto ocenit, tohle očekává a chce si desku koupit a užívat si ji i jinak, než jen s peckami v uších v davu v metru, s gigabajty staženými s obláčků anonymní muziky, jak je to dnes v módě.“
Album vzniká ve vlastní produkci Michala Prokopa, spoluproducenty jsou David Gaydečka, v tomto případě také vydavatel, a bratr Ivan, který má na starosti výrobu, grafickou stránku a takové produkční záležitosti. O grafiku se postará opět Karel Haloun s Luďkem Kubíkem. Zvukovým mistrem, který album natočí a ve svém studiu dokončí, je Pavel Marcel, se kterým Michal Prokop pracoval na všech vydaných albech posledních let – tedy na živácích Unplugged s triem Prokop, Andršt, Hrubý, a Live 60 z Lucerny a na studiovém Poprvé naposledy.
Kdo je MICHAL PROKOP (*1946)? Muž mnoha zájmů a profesí, v hudební oblasti znám především jako zpěvák, pohybující se přibližně v trojúhelníku žánrů rock – soul – blues. V roce 1968 absolvoval Vysokou školu ekonomickou, už během studií ale působil jako kytarista a zpěvák skupiny Framus Five, jež se ve svém prvním vrcholném období zaměřovala na soul a rhythm´n´blues podle afroamerických vzorů, zejména Raye Charlese. Skupina Framus Five natočila dvě alba: Blues In Soul (1968) s převzatým soulovým repertoárem a česky zpívané Město Er (1971) s rozsáhlou titulní skladbou na text Josefa Kainara. Po rozpadu Framus Five se po většinu sedmdesátých let Michal Prokop věnoval střednímu proudu a byl mj. členem divadla Semafor. V roce 1978 skupinu Framus Five pod lehce pozměněným názvem Framus 5 obnovil a po počátečním hledání optimální sestavy i stylu nalezl dokonalé autorské souznění s básníkem Pavlem &Srutem a skladatelem Petrem Skoumalem a hudební rezonanci v sestavě, vedené houslistou Janem Hrubým. &Sťastné období vyvrcholilo vynikajícím albem Kolej Yesterday (1984), jež zahájilo volnou trilogii alb (prozatím) vrcholného Prokopova tvůrčího období. Dotvářejí ji nahrávky Nic ve zlým, nic v dobrým (1987) a Snad nám naše děti... (1989). Hned zkraje devadesátých let Michal Prokop opustil dráhu profesionálního zpěváka a pustil se do politiky nejprve jako poslanec, později jako náměstek ministra kultury, později opět jako poslanec. V letech 1998 – 2000 byl ředitelem společnosti Praha 2000 – Evropské město kultury. Od roku 2002 byl členem Rady Českého rozhlasu, od roku 2004 až do skončení funkčního období v únoru 2006 byl jejím předsedou. V letech 1998 – 1999 připravoval a moderoval pro televizi Prima politickou talk show Nic ve zlým, od roku 2000 má v České televizi pořad Krásný ztráty, který již politickou orientaci daleko přesahuje.
Zdroj: Jiří Sedlák, ArtsMarketing.CZ