Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde, nebo si můžete nechat zaslat zapomenuté heslo

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . Tiráž ...  Dnes je  sobota 12.10.2024, svátek má Marcel 

Hledej

Spolupracujeme

www.alpress.cz

www.argo.cz

www.bioscop.cz

www.bontonfilm.cz

www.botanicka.cz

www.divadlodisk.cz

www.divadlonavinohradech.com

www.divadloviola.cz

www.dokoran.cz

www.epocha.cz

www.hostbrno.cz

www.jota.cz

www.knihykazda.cz

www.literarnistrom.cz

www.mestskadivadlaprazska.cz

www.ngprague.cz

www.supraphononline.cz

www.svandovodivadlo.cz


Do háje s feminismem!

21.05.2004   Markéta Karešová   Společnost   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

Do háje s feminismem!Jako každé ráno, i tehdy jsem na ranní autobus dobíhala na poslední chvíli. Byla námraza, padal sníh a rozespalé postavy se mátožně kolébaly kolem. Autobus už byl plný do práce se těšících lidí a na nástupním ostrůvku jsem zůstala pouze já a nějaký muž, který šel pár metrů za mnou. Konečně jsem se doklouzala až k nástupním dveřím ranního spoje. Udělala jsem první krok a ztratila jsem na ledovém chodníku rovnováhu.

Svezla jsem se přímo pod autobus a kdyby se v tu chvíli rozjel, mohla bych svým nohám dát jen nostalgické sbohem. Pán za mnou mě překročil a nastoupil do autobusu, jako bych tam vůbec nebyla.
Když jsem se vyhrabala ze špinavého sněhu a konečně jsem nastoupila, zjistila jsem, že onen pán si sedl na poslední volné místo. Co naplat, budu stát. První zastávku jsem byla jediný stojící cestující, ale poté nastoupilo tolik lidí, že se stání změnilo ve vrávorání na velmi omezeném prostoru. Lokty do žeber a páchnoucí dech mých spoluobčanů mě provázely celou cestu, která trvala nekonečných čtyřicet minut.
Jakmile autobus dojel do cílové zastávky, všichni dosud sedící pánové se začali zvedat a hrnuli se ven. Žádné poklidné vystupování. Vypadalo to spíš jako závod o život. Mám pár pěkných modřin od loktů a kufříků, kterými se moji spolucestující domáhali čerstvého vzduchu, o pošlapaných botách ani nemluvě. Když jsem rozdýchala ten rej, vydala jsem se ke svému pracovišti. Vzhledem k rozlehlosti firmy musím projít dlouhou chodbou s několika požárními dveřmi. Že jsou to dveře masivní a těžké jistě nemusím podotýkat.
Za mnou šli dva muži a vesele se bavili. Otevřela jsem tedy první dveře a počkala na ně, abych jim nezavřela před nosem. U dalších dveří se to opakovalo. U třetích dveří usoudili, že jim dávám přednost a oba se vecpali do dveří přede mnou. Měla jsem vztek!
Ale to jsem netušila, že ještě není konec.
Došla jsem až ke kanceláři, kterou sdílím s několika kolegy. Stáli přede dveřmi a bavili se :
„Máš klíče?“
„Mám, ale někde v kapse.“
„Já taky, přece je nebudu hledat.“
„Hele už jde“, otočili se směrem ke mně.
Zůstala jsem stát vedle nich a čekala jsem, jak se jejich debata vyvine a kdo nešťastné dveře odemkne.
„Votevři né!“
„No tak vodemkni, ať můžem dovnitř!“
Až teď jsem si uvědomila, že obě věty byly směrovány směrem ke mně.
Jindy bych bez řečí našla klíče, které mám obvykle neznámo kde a odemkla bych. Ale dnes jsem byla celým tím ranním dějstvím tak otrávená, že jsem naprosto nekultivovaně zařvala:
„Votevři ty, ne? Stojíš tu jako kaktus, už mohlo bejt dávno vodemčíno!“
Chvíli bylo překvapené ticho a pak jsem uslyšela klapnutí zámku.
A teď už vím jak na to. Ode dneška nebudu milá a příjemná osoba s nemizícím úsměvem, ale naučím se pořádně křičet!



Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

Reakce k článku


Od: Lysohlávka - 22.5.2004 - 21:14

Jsi naivní
To, čemu říkáš feminismus, nebo spíš následek feminismu, není nic jiného než prachsprostá nevychovanost a neslušnost. Jestli sis všimla, je to v současné době a jak se zdá, bude i v budoucnosti, zcela běžná věc. Prosím, děkuji, zdovolením...není in. Už malá mrňata mluví tak sprostě, že by se dlaždič rděl. O něco odrostlejší chlapci, a dívky s nimi úspěšně drží krok, jsou nejen vulgární, ale chovají se vyloženě hnusně. Hromada plivanců na chodníku je jen malý příklad toho, co považují za normální. Rodičům je to jedno nebo dělají totéž. A ty tady pláčeš nad femminismem. Ne, to s tím opravdu, ale opravdu nemá co dělat.


Od: Standa - 22.5.2004 - 23:13

Ještě si v pohodě
Docela ti závidím , že máš ještě čas jezdit autobusem . Jezdím služebním autem abych vše stihl , s nikým si nepovídám (kromě zákazníků) a na nic jiného nemám čas.


Od: Matt69 - 23.5.2004 - 15:46

No, osobně se musím přiznat, že nevidím jediný důvod, proč bych měl v tramvaji či autobuse pouštět sednout přibližně stejně starou ženu JENOM PROTO, že je "majitelkou vaginy". :-)

Podobně je to např. s pouštěním do dveří: zde mám ve zvyku se nikam necpat a podržím dveře jak muži, tak ženě. Jediný rozdíl je v tom, že u žen, zvláště jsou- li atraktivní, se při tom ještě na ně pěkně usměji atd.

Jinak ale souhlasím s tím, že hulvátsví je poměrně rozšířeným jevem, ovšem "feminismus" je v tom bohužel nevinně.


Od: Markéta - 23.5.2004 - 17:26

dodatek
Ještě podotýkám, že článek je lehce ironický a tudíž jej tak berte :-)


Od: mm - 24.5.2004 - 13:01

Mně ten článek přijde přemrštěný, s něčím takovým se běžně nesetkávám. Muži mi dveře podrží, na to, aby mě pouštěli sednout v tramvaji nemám věk ani "stav", ani o to nestojím.
Co se týče druhé poloviny článku, asi to bude spíš otázka osobních vztahů s kolegy, než problém společnosti a feminismu.


Od: Filip - 24.5.2004 - 18:24

Já myslím, že to byl prostě jenom špatný den + ta zmíněná nadsázka...


Od: Markéta - 24.5.2004 - 20:47

No asi budu muset s tím humorem přestat ... ;-)


Od: Matt69 - 24.5.2004 - 21:01

Ale ne, proč bys měla přestávat? Kdo by sem pak psal všechny ty humorné články? Vždyť jsi jedna z mála autorek, resp. autorů na této stránce, jejichž články má smysl číst...:-))


Od: Markéta - 24.5.2004 - 21:49

uuuoooóóó, nemám se rdít? :-)


Od: Matt69 - 24.5.2004 - 22:39

Óóo, rdít se "nemusíš" ani "nemáš"; stačí,když budeš psát další a další a stále kvalitnější články. :-)))


Od: mm - 25.5.2004 - 11:24

Mně ten článek zrovna moc humorný nepřipadá. Nijak mě to nepobavilo, nic ve zlém. A to je asi to, co tomu chybí - vtip a šmrnc.


Od: guverner - 30.5.2004 - 22:26

Markéta
Velmi pěkně sepsaný článek.


Od: anonym - 2.6.2004 - 10:03

To je ale holčičko realita. A jaký pak feminismus?


ISSN 1802-2863 . Tiráž

Copyright © 2001 - 2024 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.2467 s