Jiskrné kompozice plné mladistvé energie uvedou 10. - 12. května 2012 první část šestidílné retrospektivy choreografií Petr Zuska Gala X, jež mapuje desetiletí působnosti a tvorby tohoto význačného umělce v čele Baletu Národního divadla. Je o něm známo, že dává rád mladým tanečníkům příležitost k uplatnění na přední scéně a možnosti dalšího rozletu. Proto večer nazvaný Gala s mladými a uváděný po třikrát ve Stavovském divadle představí ve čtyřech milostných i žertovných opusech spolupráci uměleckého šéfa Baletu Národního divadla Petra Zusky s pražskou Taneční konzervatoří, jejím ředitelem Jaroslavem Slavickým a jejím souborem Bohemia Balet. Publikum se však může těšit i na přední sólisty Baletu Národního divadla.

Citlivá lyrická choreografie pod názvem Růže vznikla k předloňskému 50. výročí Spirituál kvintetu, první folkové skupiny v České republice. Choreograf se inspiroval mimo jiné písničkou o tom, jak „krásná růže v sadu kvetla“ a jak se mládenec „vykrad´ v noci z domu krásnou růži uloupit“.

Jiří Tichota ze Spirituál kvintetu probudil půvabnou píseň k životu z loutnových tabulatur ze 17. století. Petr Zuska o své inspiraci prozradil: „Má soukromá zkušenost s písničkami z prvního alba Spirituál kvintetu nazvaného Písničky z roku raz dva se výrazně váže k mým raným platonicko-erotickým citům. Ač se zde jedná o úpravy českých, německých, francouzských či skotských balad z dávného období renesance, celá věc je velice úzce spjata s mládím, a to i v rámci poetiky veršů. Moje variace na toto téma je tedy příznačně věnována právě mladým interpretům. Těm, kteří mají ve vínku přirozenou čistotu a upřímnost, humor i metaforu, naivitu a hlavně lásku. Lásku, která se stane „růží“ – jako leitmotivem a titulem tohoto „balítku“, jelikož stejně jako láska je obdařena květy, které voní, a trny, které zraňují.“

Zcela jiného rázu je další, velmi efektní dílko Petra Zusky, v němž se projevuje odlišná a svérázně humorná charakteristika jeho rukopisu: Déj? vu. Světovou premiéru měla choreografie v roce 2007, kdy ji Petr Zuska postavil pro Adélu Pollertovou a Alexandra Katsapova, při příležitosti jejich hostování na BALET GALA v německém Kielu. Oba interpreti s ním vystoupili na mnoha evropských scénách, interpreti i choreograf byli za něj oceněni dvakrát křišťálovou růží v Donětsku na Balet Gala – Hvězdy světového baletu (2008, 2009), diplomem za nejlepší choreografii v Rize (2010), duet byl představen divákům také na světové výstavě EXPO 2010 v Číně.

Ukázkově kontrastní je také choreografie Empty Title kombinující v nečekaných momentech skluz a vášnivý soulad argentinského tanga s emocionalitou v soukromí zřejmě osamělých bytostí moderní doby.

Závěrečné Bolero vzniklo pro Taneční konzervatoř hl. m. Prahy již v roce 2003 a Bohemia Balet s ním vícekrát úspěšně vystupoval i v zahraničí. Partituru Maurice Ravela ztvárnil Petr Zuska opět velmi osobitě, a jak sám říká: „Zvykli jsme si na existenci v podobě věčného klopýtání mezi mantinely nazvanými bílou a černou, dobrem a zlem, andělem a ďáblem a mnoha dalšími zdánlivými protipóly našeho zorného pole. Pojďme si zahrát malou hru. Hru na to, že otevřeme své oči dokořán a uvidíme, že černá barva zbělela, že dobro v sobě nese aspekty zla a že anděl a ďábel se prolnuli. Zažitá pravda zmizí a o všem rozhodne náhoda. A nebo to bude naopak…?  Netrapte se, je to přece jenom hra…“         

_{^{Zdroj: Národní divadlo – balet:
Helena Bartlová, P.R. baletu}}