Do kin přicházejí čtyři dokumenty. Jak se v poslední době ukazuje, jsou to právě dokumenty, které si získávají stále větší pozornost diváků.

VĚRA 68

Pod tímto názvem najdete celovečerní dokument o nejslavnější české gymnstce Věře Čáslavské. Ač se to zdá neuvěřitelné, Čáslavská získala celkem stočtyřicet medailí, z toho sedm zlatých a čtyři stříbrné olympijské. V roce 1968 se stala i symbolem odporu proti sovětské okupaci. Po strhujícím vítězství na olympiádě v Mexiku v roce 1968 byla vyhlášena nejlepší sportovkyní světa, stala se druhou nejpopulárnější ženou planety po Jacqueline Kennedyové a celý svět jí ležel u nohou. Ve stejném roce podepsala manifest Dva tisíce slov a svůj podpis nikdy neodvolala. Vrchol její kariéry tak vystřídal na počátku normalizace společenský pád a o dvacet let později opětovný let na vrchol, když si ji jako svou poradkyni vybral prezident Václav Havel. Pár let nato však jednu z nejúspěšnějších žen světa, držitelku nejvyššího japonského vyznamenání, vyřadila ze společnosti rodinná tragédie. Trvalo šestnáct let, než se vrátila do veřejného života. Letos oslaví sedmdesátiny. Celovečerní dokument režisérky Olgy Sommerové zachycuje osud Věry Čáslavské, který je zároveň zrcadlem československé historie a jedinečným fenoménem v historii českého národa.

Věra Čáslavská v době své největší slávy
 

TOMOROW WILL BE BETTER - FMX MOVIE
Pod anglickým názvem je ukryt film režiséra Martina Příkazkého, který potěší především příznivce sportovních outdoorových podívaných. "Ani dobře vystavěné drama vám pravděpodobně nerozbuší srdce tolik jako dokument o freestyle motokrosovém jezdci Liboru Podmolovi a jeho cestě za titulem mistra světa", říká Jiří &Sebesta z distribuční společnosti Aerofilms. Údaje dodávají, že Libor Podmol začínal v roce 2010, kdy přijel do USA a tam si v legendárním obchodě Douge parsone zakoupil svou dvoutaktní Suzuku 250. Pak strávil tři měsíce intenzivním tréninkem v Arizoně a Kalifornii, kde se poznal s místními jezdci i jejich taktikou. A pak už vedle rychlá cesta talentovaného jezdce k boji o titul mistra světa ve freestyle motokrosu.

TMÁŘ A JEHO ROD aneb Slzavé údolí pyramid

Tříhodinový dokument obdivovaného (ale často i proklínaného) režiséra Karla Vachka zaujme jistě zaujme jistě záhadology a milovníky tajemna. Pokud ovšem vydrží šílenou (na Vachka ale "normální") délku filmu, v níž vedle mimořádných zajímavostí či rozhovorů občas exhibuje sám pan režisér (viz foto) a kde je vše uvozeno Karlem Novým a jeho zpěvem v operetě Mam’zelle Nitouche (Oldřich Nový v klášteře, v divadle i v kasárnách ). Autoři zkoumají magické jevy a události, jež dokumentují omezenost našeho racionálního vnímání. Od záhadných a mysteriózních zážitků přes vícerozměrné prostory kvantové mechaniky proniknete až k teoriím o mediálním spiknutí a vlivu mimozemských civilizací na společensko-politické uspořádaní světa. Ve filmu se „potkávají“ balkánští válečníci s nadpřirozenými duchy, kteří lidem otevírají zásuvky u stolů a převracejí křesla. Reklamní slogan britských ateistů „Bůh pravděpodobně neexistuje!“ uvozuje návštěvu papeže v České republice. Barack Obama se Vachkově kameře schoval za čtecí zařízení a režisér ho pomoci střihu konfrontuje s hypotézou, že ani americky prezident nesmi vědět, na co se vynakládají miliardy dolarů z rozpočtu ministerstva obrany. Tmář se natáčel kromě České republiky také ve Spojených státech, Japonsku, Velké Britanii, Bosně a Hercegovině, na Slovensku, v Polsku a Rakousku. Vystupují v něm mimo jiné světoznámí záhadologové Erich von Däniken a Raymond Moody. Uvádí do kin Národní filmový archiv.

POSLEDNÍ LET PETRA GINZE (The Last Flight of Petr Ginz)

V roce 2003 explodoval raketoplán Columbia a na jeho palubě shořela i kresba Petra Ginze, pražského chlapce, který měl v šestnácti letech za sebou několik románů a deníků, desítky povídek a článků, přes 170 kreseb, maleb a ilustrací a dva roky vydával časopis v terezínském ghettu. A který v 16 letech zemřel v Osvětimi. Unikátní americký dokument (režie Sandra Dickson, Churchill Roberts) kombinuje prvky klasického dokumentu a animovaného filmu, ve kterém ožívají kresby Petra Ginze (viz níže) i některé z jeho příběhů.

Po této sérii dokumentů mohou vypadat hrané snímky pomalu jako chudí příbuzní. Přesto si některé z nich zaslouží pozornost.

TRAINSPOTTING
O heroinu s láskou, říká podtitul tohoto filmu, který se na plátna kin vrací po více než patnácti letech v rámci nově koncipovaného Projektu 100. Černá komedie režiséra Davida Boyleho měla už ve své době nebývalý ohlas a aktuálnost tématu rozhodně neztratila. „Od vzniku Trainspottingu uplynulo pouhých patnáct let a přesto je tu už generace diváků, pro niž je tento znamenitý film historickou záležitostí. Je tedy na místě vrátit mozaikovitý portrét jedné ztracené generace na plátna kin, už proto, že i po půldruhé dekádě dokáže strhnout mimořádnou technickou originalitou, kterou od té doby už mnozí napodobovali, aniž se ovšem předloze vyrovnali,“ říká programová ředitelka Asociace českých filmových klubů Iva Hejlíčková.

Drogová scéna Edinburghu 80. let, stiženého ekonomickou krizí, se do druhého celovečerního filmu Dannyho Boylea (po Mělkém hrobu a dále např. Pláž či Milionář z chatrče) promítla s autentickou syrovostí, kterou ovšem režisér dokonale vyvažuje černým humorem i surrealistickými akcenty. Ve vyprávění hlavního "hrdiny", asociálního mladíka Rentona (Ewan McGregor), se odkrývá bizarní svět revolty proti současné konzumní společnosti. Renton a jeho skotští přátelé jsou totiž narkomané, jejichž jedinou starostí je sehnat další dávku. Jenže "skutečný život" smutné protagonisty "semele" a změní. Někteří nepřežijí, z jiných - jako například právě z Rentona - se stanou "normální" lidé. Epizodické vyprávění vytváří zvláštní mozaiku, z níž se velmi působivě vynořuje pochmurný obraz jedné "ztracené" generace. Vynikající Ewan McGregor (viz foto), v dalších rolích pak Ewen Bremner, Johny Lee Miller, Kevin McKidd a Robert Carlyle. Nezapomenutelný je i soundtrack filmu, na kterém se podílely zářivé hvězdy britské kytarové a elektronické hudby poloviny 90. let (Blur, Primal Scream, New Order, Pulp). Skladba Born Slippy NUXX od skupiny Underworld se navíc stala manifestem celé generace

.

 TEMNÉ STÍNY (Dark Shadows)

Od roku 1970, kdy se režisér Tim Burton a herec Johnny Depp potkali poprvé je to již jejich osmý společný film. Když řekneme, že jde o upírskou komedii, možná někteří z diváků přestanou číst a do kina se jim nechce. Ale připomeňme jen předchozí díla Tima Burtona, která vždy něčím překvapovala a byla "jiná" - někdy šílená, ale vždy inteligentní a poutavé - dvakrát BATMAN, STŘIHORUKÝ EDWARD, MARS ÚTOČÍ!, MRTVÁ NEVĚSTA TIMA BURTONA, SWEENEY TODD: ĎÁBELSKÝ HOLIČ Z FLEET STREET či osobitá ALENKA V ŘÍÉ&SI DIVŮ. Ani nejnovější film TEMNÉ STÍNY nepostrádá bizarnost a upírský motiv je zde prostředkem k rozehrání rodinné komedie, v níž nechybí romantika i humor. Každá rodina prý má někde skříň plnou kostlivců a "temné stíny" najdeme rovněž všude. Film nás přenese do poloviny 18. století, kdy se manželé Collinsovi se svým synem Barnabasem vypravili lodí z anglického Liverpoolu, aby začali nový život v Americe. Ale ani tam neuniknou záhadnému prokletí, které jejich rodinu pronásleduje. Dvacet let poté mladému Barnabasovi (alis Johnny Deppovi) leží svět u nohou. Je bohatým pánem, má moc a žádnou ženu nenechá na pokoji. To ovšem jen do doby, kdy udělá zásadní chybu - zlomí totiž srdce Angelique Bouchardové (v podání Evy Greenové). Ta je ale čarodějnice každým coulem. Přichystá mu horší osud, než je samotná smrt: promění ho v upíra a pak ho upálí zaživa. O dvě stě let později se Barnabas nechtěně dostane ze své hrobky a přichází do naprosto jiného světa roku 1972. Vrací se na své panství a zjistí, že z kdysi velkolepého panství jsou dnes jen ruiny. Zbytku rozpadlé rodiny Collinsů se daří o něco lépe, každý skrývá své temné tajemství. Hlava rodiny Elizabeth Collins Stoddard (Michelle Pfeifferová) přivolá blízkou psychiatričku Dr. Julii Hoffman (režisérova manželka Helena Bohnam Carterová), aby jim pomohla vyřešit rodinné trápení....

Na snímku Johnny Depp a Michelle Pfeifferová

LOV LOSOSŮ V JEMENU (Salmon Fishing in Yemen)

&Skoda, že distributor HCE neponechal filmu plánovaný název CHYTÁNÍ LOSOSŮ V POU&STI. Hned byste se totiž ptali, kde se v poušti (v Jemenu) mohou sebrat lososi. A věřte, že ano, ale jen tehdy, pokud se uskuteční bláznivý projekt multimilionářského šejka, jehož cílem je vybudování řeky pro lososy. Úkol dostane Dr. Alfred Jones (Ewan McGregor - viz foto). Nejprve myšlenku zavrhne jako úplnou pitomost. Projekt však upoutá pozornost několika vlivných britských politiků, kterým přijde jako dobrý špek pro média a může posloužit ke skrytí řady nepříjemností, k nimž na Střední východě došlo. A tak z moci vlády i Dr. Jones musí nechat své práce a přemýšlet jak přepravit desetitisíce lososů na poušť - a přesvědřit je, aby tam plavali. Kdosi napsal, že film je "okouzlující příběh o muškaření a politickém kolotoči, o nečekaném hrdinství a lásce, o pokusu dokázat, že všechno jde, když se chce." Režii měl Lasse Hallström.
 

**************************************************

Fota v článku: acfk.cz, ceskatelevize.cz,