to, co už v jejím klínu nežije,
to, co svým dlouhým umíráním hnojí,
to živé budoucí, co pokvete,
až stará země po posledním boji
poztrácí všechny tahy prokleté...
(František Hrubín, "Jobova noc")

Gotická madona se dá pochopit jenom jako součást celku tj. kostela, kostel zase musíme chápat jako součást města nebo obce a tyto jsou zase součástí regionu. A každý region je součástí nějaké krajiny obecně, přičemž krajinu musíme chápat v tom nejširším slova smyslu. Tedy jako geologicko-historicko-estetický celek. Zatímco průvodců věnovaných gotickým madonám, městům a obcím nebo jednotlivým regionům je dost, průvodců nebo knih obecně o krajině je jako šafránu. A "Obraz krajiny" je jednou z nich. Je to jakýsi metaprůvodce, který nám pomůže pochopit krajinu ve které žijeme.

Průvodce všech průvodců se skládá ze tří částí. Tou první pod názvem Krajinný slabikář tvoří jakési minietudy popisující základní "stavební prvky" krajiny. Slabikář začíná definicí krajiny, v několika dalších heslech se zabývá dalšími stavebními prvky krajiny jako jsou např. zahrady, parky, cesty, dálnice, voda, chráněné krajinné oblasti, povodně, obyvatelé a podobně. Najdete tady také prvky netradiční jako jsou skládky, umělé kopce, zahálka a adrenalinové sporty. Autoři dumají také nad vztahy mezi krajinou a člověkem a jejich vzájemnou interakcí.

Heslář slabikáře obsahuje 66 položek a tak je zřejmé, že každé heslo danou problematiku pouze lehce nastiňuje. Výborně ale poslouží jako inspirace pro vlastní zamyšlení .

Druhou část knihy tvoří kapitola Obraz krajiny, která přináší pohled na jednotlivé regiony středočeské krajiny od Jesenicka na západě, přes Český kras a Prahu až po Polabí a na východě, Kokořínsko na severu a Podblanicko na jihu. Seznámíte se s tím jak krajina kolem nás či spíše pod našima nohama vznikala a jak se v průběhu milionů let měnila, přičemž autoři nezapomínají také na historický a přírodovědný rozměr popisovaného regionu.

Vstoupit do krajiny je název třetí části knihy. Jedná se o jakýsi koktejl skládající se z celkového pohledu na krajinu od doby sahající miliony let dozadu až po současnou urbanizaci. Pohled začíná geologickým vývojem Středních Čech s následným popisem vegetace a fauny, který pomalu přechází k historickému osídlení oblasti a vlivu lidí na ní. Přes vliv železnice na krajinu a vývoj měst v 19. století a vliv, který krajina měla na tvorbu našich malířů - krajinářů se dostaneme až k suburbanizaci jako největšímu problému současné krajiny.

"Obraz krajiny" je jedinečným komplexním pohledem nejenom na krajinu Středních Čech, ale obecně na svět kolem nás. Kromě toho, že poučí, poslouží také jako skvělá inspirace pro zamyšlení a hledání souvislostí. Na konci knihy najdete seznam literatury, řazený podle jednotlivých kapitol, který poslouží jako inspirace při hledání dalšího čtiva. 

Grafika knihy sahá od kreseb Svatopluka Máchala, zobrazujících historické pojetí lidmi obývané krajiny, přes historické snímky až k barevným fotografiím. Černobílé fotky mají sílu dokumentu, živá kladenská tovární čtvrť z 20. let 20. století je něco zcela jiného, než současné ruiny. Pole pod Řípem na fotce z 30. let minulého století je obděláváno kravkami, protože „koní je málo“. Barevné snímky jsou ukázkami geomorfologických celků či ekosystémů jako jsou zmiňovaná Podhradská tůň, Týřovické skály či vrchol Máje nad bývalými Svatojánskými proudy.

Naprosto vynikající doplněk je na závěr uvedený přehled literatury. Zájemcům o jednotlivé v knize popisované regiony dá námět na tolik studijního materiálu, že si opravdu stačí jen vybrat. A mít průkazku do knihovny, což už v dnešní internetem zdivočelé době zdaleka není běžné.

Obraz krajiny 
Václav Cílek, Vojen Ložek
nakladatelství: Dokořán, 2011