To vyřešil King Camp Gillette, který v roce 1902 pomohl na svět prvnímu holicímu strojku s výměnnými žiletkami.   

 „Zatímco do té doby se muži nejčastěji chodili holit do holičství, neboť měli z případného poranění břitvou respekt, od té doby se holení přesunulo do domácích koupelen,“ říká Roman Tvrzník, generální ředitel kolektivního systému ELEKTROWIN. „A protože pan Gilette nejen vynalézal, ale měl také obchodního ducha, vyráběl takové břity, které se po jediném holení ztupily, aby si muži museli na každé další holení koupit břit nový. Čehož v rámci konkurenčního boje využila britská firma Wilkinson Sword, která vyvinula první holicí čepel z antikorozní oceli, která vydržela deset a více holení.“

První mechanické holicí strojky z počátku 20. století byly poháněny ručně. Kabel byl na setrvačníkový pohon, který se musel táhnout. V roce 1928 byl pak patentován první elektrický holicí strojek. „Jako první se do jejich vývoje vrhla společnost Remington. Až donedávna se vyráběly síťové holicí strojky, které vyžadovaly připojení pouze do elektrické zásuvky. Dnes už najdeme i elektrické strojky s dobíjecími bateriemi,“ doplňuje Roman Tvrzník.

Ačkoliv některé historické modely elektrických holicích strojků patří mezi unikátní kousky, většina z nich poté, co doslouží, žádnou hodnotu nemá. Roman Tvrzník upozorňuje, že takové by měly putovat do speciálních kontejnerů pro drobný elektrický odpad nebo přímo do sběrných dvorů k recyklaci. „Bohužel muži v přesvědčení, že když jde o malý spotřebič, není třeba jej recyklovat, vyhazují vysloužilé strojky nejčastěji do kontejneru se směsným odpadem. V tomto ohledu tak máme co dohánět za Evropou, kde už si uvědomují, že každý vysloužilec směřující k recyklaci se počítá,“ vysvětluje Roman Tvrzník, generální ředitel kolektivního systému ELEKTROWIN.