Pivo konzumenti poprvé ochutnají přesně v den význačného jubilea v ústeckém muzeu, kde historici slavnostně zahájí výstavu "Ústí ve službách vědy".

V úterý 10.7.2012 v 11.00 se v minipivovaru Na Rychtě odehrál zvláštní rituál, jenž má předat novému pivu energii kosmického záření. Zdrojem síly podobné té z vesmíru se stane uranová hornina smolinec reprezentující zemské záření. "Radiaci jsme vlastně vystaveni dennodenně. Zhruba 14 procent pochází z kosmu a 17 ze země," popsal roli radiace v běžném životě vedoucí regionálního centra Státního úřadu pro jadernou bezpečnost v Ústí nad Labem Čestmír Berčík, který bude na rituál v minipivovaru dohlížet.

Kromě symbolického ozáření bude pivo Kosmik mimořádné také chmelem, z něhož se vaří. "Poprvé použijeme zcela nový chmel Saaz late. Je to odrůda vypěstovaná na Moravě pod dohledem Výzkumného ústavu chmelařského v Žatci. Vyniká jemnější hořkostí a má vyšší podíl aromatických látek," poodhalil recepturu příležitostného piva sládek minipivovaru Jaroslav Rottenborn. Výsledkem bude světlý ležák. Speciální várka je limitovaná, a tak se v nabídce minipivovaru udrží jen pár dnů.

Poslední příležitost dát si Kosmik se pak naskytne 7. a 8. září, na kdy se plánují hlavní oslavy světového jubilea v Ústí nad Labem, které organizuje Přírodovědecká fakulta UJEP, Muzeum města Ústí nad Labem a Český hydrometeorologický ústav. Součástí oslav bude start horkovzdušných balónů s rekonstrukcí ústeckého Hessova letu, odhalení pamětní desky, cyklus populárně naučných přednášek a jiné atrakce.

Historie objevu kosmického záření
Letos je tomu přesně 100 let, kdy Victor Franz Hess zahájil své plavby balónem. Nebylo tomu však kvůli cestování, ale v zájmu vědy. Tehdy mu bylo 29 let, pracoval jako asistent na institutu pro výzkum radioaktivity vídeňské Akademie věd a v dubnu 1912 začal s praktickým měřením zemské radioaktivity. Na své první balónové lety se vydával z Vídně; párkrát se dostal až k Brnu a jednou až do Sadové na Královéhradecku. Nicméně Hess však plánoval měření ve velkých výškách, pro které Vídeň nevyhovovala - potřeboval lepší balón a jiné prostředí, a tak hledal nové startovní místo. Tím se stalo Ústí nad Labem, nedaleko nějž sídlil Německý vzduchoplavecký spolek v Čechách (se sídlem v Teplicích-&Sanově), který mu poskytl balón Böhmen a především tu mohl získat nejlepší dostupný balónový plyn vodík, který vyráběl Rakouský spolek pro chemickou a hutní výrobu Ústí nad Labem dnes známý jako Spolchemie. Startovalo se tedy 7. srpna 1912 v 6.12 hod. v místě mezi Ústím a Chabařovicemi. Balon vystoupal až do výšky 5350 m a přistál 50 km od Berlína. Během Hessových měření v různých výškách letu, ale i po přistání měření na balonu, došel vědec k závěru, že se vzdáleností od povrchu zemského jeho intenzita roste a tudíž že záření není původu zemského a jeho jediným možným zdrojem je vesmír. Definitivně tím potvrdil existencí záření, které sám pojmenoval kosmické. Hessův objev měl zásadní význam pro další rozvoj fyziky elementárních částic. V roce 1936 získal Victor Franz Hess za svůj objev Nobelovu cenu za fyziku.


Mgr. Václav Houfek
Vědecký tajemník

Muzeum města Ústí nad Labem
Masarykova 1000/3
400 01 Ústí nad Labem

_{ikonka: gawker.com}