Online kurz tvůrčího psaníKráva a kreténJana Slaninová: Něco mi přeletí přes nos a řekne pišMEMENTO MORIListopad Spisovatelská inspirace
Rozhovor s Martinou Bittnerovou o andělech a lidských chybáchFOTOPOSTŘEHY: Pes mnoha tváříUkrajinské pohádkyVánoce u Čapků aneb Jak Karel a Olinka pekli cukrovíSyrový průvodce hrdinstvím, zradou a cenou za svoboduŽivot pochází ze životaVaše teta tak mluvila s dětmi, pochopení většiny nečekejtePlast je pastMistr hrůzy se narodil před 125 letyZ čeho je mi vážně moc smutnoOnline kurz tvůrčího psaníJana Slaninová: Něco mi přeletí přes nos a řekne piš
Návrat domů by měl být radostný. Když se však vracíte z války a chybí vám tu ruka tu noha nebo se můžete pohybovat jenom na vozíku máte zcela jiné pocity.
Tady začíná půdorys amerického protiválečného dramatu režiséra Hala Ashbyho natočené v roce 1978, v době, kdy se americké kliniky a speciální nemocnice plnily tělesně i duševně poznamenanými vojáky vracejícími se z Vietnamu. V jedné takové nemocnici pracuje jako ošetřovatelka mladá Sally (Jane Fondová). Její muž Bob (Bruce Dern) je ve válce, ona je osamělá a navíc se musí vystěhovat z důstojnického bytu. Mezi muži s těžkými válečnými zraněními je i seržant Luke (Jon Voight), po zranění páteře ochrnutý. Sally je zpočátku šokována jeho cynizmem, s nímž vypráví o poslání amerických vojáků ve Vietnamu i o šancích jejího muže na přežití.
O Lukeho se však obětavě stará a postupně se mezi nimi vyvine milostný vztah. Komplikace přicházejí ve chvíli, kdy Sally dostane dopis, že se manžel vrací domů. Když se Bob dozví o vztahu své ženy reaguje tak, jak jej naučili ve Vietnamu, bere pušku a...
Ale nejde o pomstu či vyřízení soka z milostného trojúhelníku. Autorům šlo v prvé řadě o to, ukázat jak válka mění člověka, jeho charakter, jednání a reakce. Oba muži filmu jsou oběti - oběti režimu, který je vrhl do nesmyslné války, v níž brzy vezme za své americký patriotizmus a heroizmus a zůstává jen holé zoufalství, kořeněné bezvýchodnými traumaty.
Za natočení filmu se silně zasazovala hlavně představitelka hlavní role Jane Fondová, známá v té době jako aktivní pacifistka bojují veřejně jak písněmi tak organizováním manifestací proti válce. Na jedné z protiválečných demonstrací se potkala s Ronem Kovicem, který ji inspiroval větou "ztratil jsem svoje tělo, ale získal jsem svoji mysl" k myšlence natočit film o válce bez války.
Těch válečných filmů s ukázáním tvrdosti bojů známe dost - jmenujme třeba jen slavnou Coppolovu APOKALYPSU, Ciminova LOVCE JELENŮ nebo propagandistické ZELENÉ BARETY. V případě NÁVRATU DOMŮ jde o to, ukázat "zázemí" války, osudy válečných veteránů. Z této skupiny jsme mohli poznat třeba drama NAROZEN 4. ČERVENCE Olivera Stonea - příběh zmrzačeného veterána Rona Kovice, duševně narušené vojáky v HOSTECH Elii Kazana, TAXIKÁŘE, jemuž válečné vzpomínky nedovolují usnout (Martin Scorcese), na drogách závislého veterána v JÁKOBOVĚ ŽEBŘÍKU (Adrian Lyne) nemluvě o pohledu na válku z perspektivy hippies, jak nám jej naservíroval Miloš Forman v HAIR. Pamětníci také možná zavzpomínají na druhou světovou válku, z níž se ve filmu NEJLEP&SÍ LÉTA NA&SEHO ŽIVOTA Williama Wylera vracejí tři vojáci domů.
Film NÁVRAT DOMŮ měl velký ohlas jak na festivalech (v Cannes získal Jon Voight cenu ze herecký výkon) tak u publika. Odnesl si také tři cenné Oscary (za nejlepší mužský herecký výkon, nejlepší ženský výkon a nejlepší původní scénář). Dodnes je působivým dramatem okořeněným navíc množstvím dobových písní (včetně Beatles, Janis Joplin či Rolling Stones), které jsou stále živé a doplňují vlastní příběh.
Fota: blisty.cz, filmito.cz
*************************************************************************
NÁVRAT DOMŮ
(Coming Home), USA 1978, režie Hal Ashby,
uvádí Barrandov v pondělí 30. července od 22,00 hodin
Copyright © 2001 -
2024 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.