"Zemřela matka a do hrobu dána,
siroty po ní zůstaly;
i přicházely každičkého rána
a matičku svou hledaly.

I zželelo se matce milých dítek;
duše její se vrátila
a vtělila se v drobnolistý kvítek,
jímž mohylu svou pokryla..."

Kdo by neznal známé verše z Erbenovi Kytice. Kniha, která nás provází již od útlého dětství, ať citacemi prarodičů nebo při hodinách literatury. Nejeden z nás se učil části z ní, aby je pak na známky recitoval před ostatními.
Jaroslava Adamová, herečka s výrazným chraplavý hlasem, zabarveným nesčetnými cigaretami, ale i typickou sebeironií převzala tuto "službu" s lehkostí sobě vlastní.

Sama herečka patřila mezi elitu českého herectví a dabingu.
Přátelila se s Janem Werichem, Miroslavem Horníčkem, Vlastou Burianem, Václavem Voskou, Jiřím Frejkou, E. F. Burianem, Jiřím Ornestem, tleskal jí Jean Paul Sartre. Hrála role, o nichž každá herečka sní, jejím životem prošlo několik zajímavých mužů, ale ona se, jak říkala, se sebou nikdy nepárala.

Zdramatizované balady, každá se vrývá sugestivně pod kůži četbou právě Jaroslavy Adamové. Bravurně zvládá i hororovou náladu s dramatickými detaily. Erbenovo srdce by zaplesalo. Málokdo by zvládl jeho pochmurnou literaturu odrecitovat tak s přehledem jako právě Adamová.

vydavatel: Audiostory, 2006
www.audioteka.cz

Jaroslava Adamová