40 let života mezi lidmi mě utvrdilo v tom, že rozum na ně neplatí
26.12.2012
redakce
Divadlo
Příběh známého vědce a astronoma, který odvolal pod nátlakem církve své učení o oběhu planet okolo slunce, aby mohl tajně pokračovat ve svém vědeckém bádání. Přizpůsobil se. Budeme ho posuzovat především jako zbabělce nebo hlavně jako člověka, který zásadně přispěl k poznání světa?
Dramaturgie Divadla Na zábradlí vybrala text
Bertolta Brechta Život Galileiho k tématu nepřizpůsobivých v jeho vyostřené podobě jako dilema, zda pod tlakem mocných odvolat své stanovisko a pokračovat v opozici ilegálními prostředky, nebo se držitelům moci postavit přímo i za cenu tvrdých represí či dokonce ztráty vlastního života, čímž by mohl být dán příklad následujícím generacím. Hra je koncipována na rozlehlém historickém půdorysu, pro inscenátory vyžadující i studium odborné literatury
Divadlo Na zábradlí inscenuje poslední - i když možná nedokončenou – verzi textu v překladu Rudolfa Vápeníka a Ludvíka Kundery a dává tím mj. velkou hereckou příležitost
Miloslavu Mejzlíkovi v roli Galilea Galileiho. Inscenátoři předpokládají rezonanci s tématy současné doby především v otázkách možnosti a nemožnosti kompromisu a přizpůsobení se v negativním smyslu slova. A v neposlední řadě v nekonečné touze po vědění a ve víře o jejím smyslu pro společnost.
Je jisté, že pro autora to byly zásadní životní otázky, protože text napsal několik různých verzí a zabýval se jím téměř dvacet let až do své smrti. První verzi dramatického textu napsal Brecht v dánské emigraci v roce 1938. Ústředním mottem bylo Brechtovi zjištění, že pravda má být šířena i lstí, což znamenalo, že Galileo své učení odvolává prostě proto, že v něm míní – byť ilegálně – pokračovat. Ve druhé verzi psané v americké emigraci je Galileo podán jako zbabělec ochotný přistoupit na kompromis s inkvizicí ze strachu před mučením. Na třetí verzi začal Brecht pracovat v Berlíně roku 1955 a v průběhu příprav jejího inscenování 14. 8. 1956 zemřel. Ačkoliv třetí verze od druhé neprošla zásadní proměnou, směřovala v dramaturgických úpravách k větší sevřenosti textu a Galileova nenasytnost po dobrém jídle a víně je zde stejně intenzivní jako jeho nenasytnost po vědění.
Sezónu stávající 2012/13 jsme nazvali "Nepřizpůsobiví?", slovo „nepřizpůsobiví“ není však chápáno pouze jako přívlastek pro ty, kteří svým chováním a způsobem života obtěžují slušné občany, tedy především pro bezdomovce, opilce, drogově závislé či problémové „sousedy“, jak se v poslední době rozmohlo. Má být výzvou k zamyšlení nad existencí člověka ve světě, jaké je jeho patřičné místo na Zemi, pod Nebem, před druhými, pro druhé a s druhými lidmi. A také poukázat na jeho ambivalentnost a kvalitu, která může lidské společenství posunout kupředu.
ŽIVOT GALILEIHO
Bertolt Brecht
Překlad
Rudolf Vápeník
Texty Písní
Ludvík Kundera
Dramaturgie
Ivana Slámová
Scéna
Jonáš Czesaný
Kostýmy
Kateřina &Stefková
Hudba
Hanns Eisler a Jiří Samek
Pohybová spolupráce
Jidřiška Křivánková
Režie
David Czesany
Osoby a obsazení
Galileo Galilei
Miloslav Mejzlík
Andrea Sarti
Ivan Lupták
Paní Sartiová
Marie Spurná
Ludovico Marsili
Ladislav Hampl
Virginia
Natálie Řehořová
Sagredo
Roman Zach
Kardinál Barberini
Zdena Hadrbolcová
Kardinál-inkvizitor
Leoš Noha
Kardinál Bellarmin
Natália Drabiščáková
Kurátor
Ondřej Mataj
Malý mnich
Petr Čtvrtníček
Cosmo de Medici
Miroslav Sabadin
Žena
Marie Fišerová
Pater Chritopher Clavius
Václav Petrmichl
Individuum
Ivan Voříšek
Premiéra se uskuteční 27. prosince 2012 v Divadle Na zábradlí.
Další reprízy 11. a 29. ledna 2013 vždy od 19. hodin.