Obyvatelé Soulu mohou po dobu tří měsíců zhlédnout výtvarná díla Františka Kupky, Josefa &Símy, Františka Muziky, Emila Filly, Karla Teigeho, Toyen, Josefa Čapka, Jindřicha &Styrského, Bohumila Kubišty a dalších významných umělců tohoto období. Všechna patří do sbírek Národní galerie a často se objevují na řadě prestižních výstavních přehlídkách
V Soulu byla slavnostně zahájena výstava „Vzpomínka na krajinu, kterou jsem nikdy neviděl“, a to za účasti ministrů kultury obou zemí, ministryně kultury České republiky Aleny Hanákové a korejského ministra kultury pana Choe Kwang-Sika, ředitele Národní galerie v Praze Vladimíra Rösela, autorky výstavy Heleny Musilové a dalších hostů.
Záměr prezentovat české moderní umění v Koreji iniciovalo soulské Národní muzeum moderního umění před několika lety. Po návštěvě Česka a Národní galerie v Praze v roce 2011 se finalizovala podoba výstavního projektu, soustředícího se na malbu a její proměny ve sledovaném období. Kolekce 107 obrazů českých modernistů, kteří představují to nejlepší té doby nejen v českém ale i evropském kontextu, tak představuje zároveň ucelený pohled na jedno výtvarné médium.
„Byla to dlouhá cesta, ale přípravy, transport i instalace proběhly v pořádku a výstava v Soulu je krásná. Dva různé pohledy při instalaci vybraných děl ve výstavním prostoru přinesly zajímavé konfrontace a nové úhly pohledu“, říká autorka výstavy Helena Musilová, kurátorka Sbírky moderního
a současného umění Národní galerie v Praze, která reprezentativní soubor obrazů pro Koreu ze sbírek moderního a současného umění Národní galerie v Praze v minulých měsících připravila a v těchto dnech se svými kolegy osobně dohlížela nejen na bezpečný transport uměleckých děl, který probíhal za přísných bezpečnostních podmínek, ale i na jejich instalaci s korejskou kurátorkou projektu. Do Soulu odletěl i vedoucí restaurátorského oddělení Národní galerie v Praze doc. Petr Kuthan, který zkontroloval stav obrazů v cíli cesty a dohlédl na vlastní instalaci.
Garance bezpečného návratu byla zajišťována Národní galerií a Ministerstvem kultury ČR ve spolupráci se zástupci Ministerstva zahraničí ČR. Vývozní povolení vzhledem k vysoké umělecké hodnotě děl bylo podrobeno obezřetnému zkoumání ze strany Ministerstva kultury ČR. „Schvalovací proces odpovídá výjimečnosti stavu, ve které se sbírky Národní galerie od roku 2011 nacházejí z důvodů kauzy Diag Human. Věříme, že v dohledné době dojde k nápravě stavu do standardních podmínek a Národní galerie v Praze se vrátí do pozice, která ji na mezinárodním poli náleží. Pracovali jsme na tom dost dlouho. Záruky z jihokorejské strany jsou nadstandardní,“ uvedl generální ředitel NG v Praze Vladimír Rösel.
K výstavě vychází doprovodná publikace s texty z korejské i české strany. Národní galerie v Praze děkuje za podporu a spolupráci Ministerstvu kultury České republiky a Velvyslanectví České republiky v Korejské republice, jmenovitě panu velvyslanci Jaroslavu Olšovi.
Členění výstavy:
Expozice je členěna do tří částí, samostatný prostor je věnován dílu Františka Kupky, na jehož několika pracích je ukázána jeho cesta k nefigurativnímu a abstraktnímu umění.
-
1905–1918
Vlastní začátek výstavy je vymezen rokem 1905, kdy měl v Praze velkou výstavu norský malíř Edvard Munch, což se stalo iniciační událostí pro charakter českého moderního umění. Vznikla celá řada špičkových děl, které můžeme nejprve řadit k širokému proudu expresionismu, postupně transformovaného do kubistického tvarosloví. Právě český kubismus zaujímá v evropském umění výjimečné místo; principy tohoto směru zde byly pochopeny a dále inovativně rozvíjeny do velmi specifických podob.
-
1918–1930
Rok 1918 znamenal nejen ukončení 1. světové války, ale i vznik samostatné Československé republiky. Nové uspořádání se podepsalo i na podobě českého umění – na jedné straně optimismus a pohrávání si s formami a obsahy, na druhé straně civilistní a sociální témata. Objevují se celá řada přístupů i námětů; z vystavených exponátů je možné získat představu o pluralitě a pestrosti, kterou se umění té doby vyznačovalo.
-
1930–1939
V tomto období se české umění osamostatnilo od svých vzorů a dokázalo přijít s vlastními koncepty, které rezonovaly s celkovým charakterem světového umění. Surreálná a imaginativní díla zároveň vyjadřovala obavy z dobové politické i společenské situace, která vyústila v tragédii 2. světové války. Velká pozornost je v této části věnována dílu Josefa &Símy, který v blízkosti surrealismu nově zhodnocoval motivy světla a jednoduchých tvarů, a Emilu Fillovi a jeho cyklu Boje a zápasy.
V Jižní Koreji stále stoupá zájem o české umění, českou kulturu a Českou republiku. Národní galerie od této výstavy očekává nejen úspěšnou prezentaci českého umění v Koreji, ale vzhledem k tomu, že Česká republika je jednou z nejoblíbenějších destinací pro korejské turisty, chce i touto výstavou přilákat do sbírek NG v Praze.
"Sbírky Národní galerie mohou sloužit jako okno do evropského umění pro korejské znalce umění i turisty. Obě země, relativně nevelké, obklopené velkými a politicky či ekonomicky silnými sousedy, procházely obdobně zásadními etapami rozvoje a přijímaly novou kulturu a umění. Přestože tato výstava je ucelený a reprezentativní vzorek české moderny, jedná se stále o zlomek toho, co může Národní galerie představit v Praze“, uvedl Vladimír Rosel, generální ředitel Národní galerie v Praze. Je zřejmé, že po českém filmu, vážné hudbě a literatuře představuje české výtvarné umění v Koreji další významný krok v upevnění našich vzájemných kulturních a obchodních vztahů.
Soul se navíc stává místem kvalitních mezinárodních výstavních projektů. Ve stejné době, kdy se koná výstava české moderny, zde probíhá výstava Vincence Van Gogha a v městském muzeu výtvarného díla Tima Burtona. Po české výstavě bude následovat retrospektiva Paula Gauguina. „ Pro nás, jako autory výstavy je tak zajímavé sledovat, jakým způsobem korejští kolegové, ale i široká veřejnost „čte“ české umění. Vedle předpokládaného zájmu o díla Františka Kupky se například velké pozornosti těší dílo Toyen, kolekce sociálního umění dvacátých let, dílo Emila Filly vzniklé před druhou světovou válkou a pro nás překvapivě mají velkou odezvu dva obrazy v čechách ne příliš známé malířky Vlasty Vostřebalové-Fischerové“ , dodává Helena Musilová.
Národní muzeum současného umění – National Muzeum of Contemporary Art / NMCA
Národní muzeum současného umění NMCA, palác Deoksugung se specializuje se na prezentace korejského a světového výtvarného umění období 1900 – 1960. Jako jediné muzeum umění v Jižní Koreji se Národní muzeum současného umění zabývá jak moderním a současným tamním uměním, tak i prezentací zahraničních děl. Vzniklo v roce 1969 a od roku 1973 sídlí v paláci Deoksungung. V roce 1998 bylo Národní Muzeum umění v Deoksugung ustaveno jako součást Národního muzea současného umění s úkolem strukturovat vznik a historii korejského moderního umění. Muzeum vedle své výstavní činnosti věnuje i výzkumným a vzdělávacím projektům, pořádá akademické přednášky a vydává publikace.
K 1. lednu 2006 bylo Národní muzeum současného umění transformováno do nezávislé organizace, což umožnilo vedení provést organizační změny a přetvořit instituci do moderní podoby otevřeného muzea pro všechny kategorie návštěvníků.
Palác Deoksugung (NMCA) o velikosti více než 3000 m2, výstavní plocha přes 1100 m2,
současně pořádá dvě velké výstavy :
- ze sbírek NG v Praze: Vzpomínka na krajinu, kterou jsem nikdy neviděl: česká moderna 1905 – 1943
- Moderní mistrovská díla ze sbírky NMCA: Poezie a sny – korejské umění začátek 20. století - 1950
Obě výstavy vedle sebe tak připomínají jistá podobenství v novodobé historii obou našich malých zemí vedle mocných sousedů. Jedné uprostřed Evropy sousedící s Německem a nedaleko tehdejšího Sovětského svazu a druhé na poloostrově blízko Japonska a sousedící s Sovětským svazem. V první polovině 20. století Korea prožívala historicky nejtemnější období (od roku 1910 do roku 1945 byla země okupována Japonskem a byla součást japonského císařství. Za Japonsko museli Korejci bojovat i ve 2. světové válce. Po kapitulaci Japonska byla země rozdělena na dvě okupační zóny, severní sovětskou a jižní americkou. Toto rozdělení mělo za následek vyhlášení kruté války 1950 – 1953 a rozdělení Korejského poloostrova dodnes). Navzdory těmto historickým protivenstvím, korejští umělci nepřestali zpívat své sny a představovali své vlastní verze ráje, jak je vidět v vystavovaných děl. Výtvarná díla jsou vystavena společně s poezií, která odhaluje podstatu té doby. Výstava 100 děl od 55 umělců zastupuje korejské moderní umění, včetně Choong-sik, Ko Hui-dong, Lee Sang-Beom, Lee Chong-woo, Chu Kyung, Oh Ji-ho, Ku Pon-ung, Lee Jung-sup, Park Soo-Keun, a Kim Whan-ki.
Zdroj: NG Praha