Nejnovější články
Společnost
Literatura
Divadlo
Hudba
Film
Výtvarné umění
Komiks
Soutěže a kvízy
Autorský web
Jak jsem se měl před půlstoletímRobinson Zpěvák Petr Novák, já a náhrobní kámen vlakovkyVečírekMilane Špačku, tak už vylezSlaměný vdovec
Nejčtenější za 14 dní
Nová výstava v Kutné Hoře odhaluje příběh slavné mincovnyProjekt SOUSEDSKÝ KOUS aneb Sníme si to všichni!Co funguje, napodobíme? Příklad z HollywooduAngličtinářkou na Západočeské univerzitěKdyž se Velikonoce (ne)povedou aneb svátky mezi tradicí a bizáremJeff Beal v Praze: Světová premiéra hudby k vizionářskému MetropolisDvousetletý Gustave MoreauTicho, které zůstalo v dlaních: Březnové ohlédnutíMilovník knih v roli kataOperace Viking: Série o českých špionech za studené válkyIgráček slaví padesátiny. Přejeme všechno nejlepší!Mezinárodní týdny tance slaví 40 let: v dubnu do Prahy přijedou soubory z Evropy
Ze sedmi návodů na získání princezny Jorindy| Knihu o Jorice Obalme Na obal ale radši napišme: Katce. Což je jméno Joričiny starší sestry Potom... vstupme do klubu Rock´n´Wall. Je květnový večer a třeba bude právě Jorika barmankou. Kdo ví. Sotva vejdeme, začne dělat, že nás nevidí jak káže zvyk Nerozhází nás to, když to káže zvyk. A obálka? Obálku položme třeba na pult. Se slovy: „Není ode mě. Asi ji posílají Al Pacino a Christopher Walken. Jsou tam podepsaní?“ Načež významně dodáme: „Vím, jen herci a hejsci. Jen předstírají. Ale nejsou snad osobnostmi?“ A Jorika? Jorika odpoví otázkou: „Jako za starých časů?“ A pokud budete mít v to jaro štěstí, začne vás pozorovat a její zvláštní oči nahradí tuto báseň a Joričin pohled se stane středem vesmíru, jenže kosmickou loď toho středu neumíme ukotvit v paměti a leda odlesk a leda úlomek Joričina úsměvu a leda špetku Joričina zájmu a její úžas a chvilkové pobavení či zaujetí, že jste vlastně broukem nabodnutým na její jehle a že jste i jediné marné písmeno Joričina slovníku a poslední nota. A ona? Po tisíci letech stojí proti vám - a něco si zapamatuje, i když jen krovky (do lidí se přece nevidí) a bude pinzetou zkoumat vaši smyslnost i vaši nesmyslnost, tak také pozná jak nekonečně toužíte, aby se ocitla sama a jak moc s ní chcete být sám i když se to nikdy nemůže stát ale v ten večer v květnu vám přesto obětovala chvíli ve které se pomyslně koupete a vy už nikdy nebudete chtít zapomenout Jenže zapomínání, to se sune jako noc a ze všech stran nás obklopí. A budeme počítat dni a týdny a měsíce a roky - a nakonec půjdete znovu za Jorindou. A přes lesy, i když ne do zámku i když pouze do baru, ale... Ale tam se rozpustíme v jejích dlouhých vlasech na jejích vlnách. A jako za starých časů A jako bychom se brali |
Komentáře čtenářů
Několik posledních článků v rubrice Poezie
Robinson
Večírek
Slaměný vdovec
Grilovačka
Do očí
LÁSKA
Marodní
Bez rýmu bez šprýmu
Vánoční
Zeď neviditelna
VZÁCNÉ ŠUPINKY - 12.část
VZÁCNÉ ŠUPINKY - 11.část
VZÁCNÉ ŠUPINKY - 10.část
VZÁCNÉ ŠUPINKY - 9.část
VZÁCNÉ ŠUPINKY - 8.část
VZÁCNÉ ŠUPINKY - 7.část
VZÁCNÉ ŠUPINKY - 6.část
VZÁCNÉ ŠUPINKY - 5.část
VZÁCNÉ ŠUPINKY - 4.část
VZÁCNÉ ŠUPINKY - 3.část
Další články v rubrice Poezie
Copyright © 2001 -
2026 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.