Kamila Ženatá se na české umělecké scéně prosadila svou komplexní prací s výstavním prostorem a důrazem na nepřenositelný osobní zážitek. Instalaci v Památníku Terezín staví na paradoxu prostředí a nabízeného obsahu,  kontrastu tmy a světla, něžnosti a krutosti. Zhmotňuje konkrétní obrazy naší existence: na dvoře Malé pevnosti proměňuje Prádlo jako mnohovrstevnatý symbol živého dění v symbol ztuhlosti života, tedy na metaforu úzkosti, která brání radostnému prožívání. V dalších částech instalace umístěných v jednotlivých celách někdejší věznice gestapa autorka pracuje i s dalšími, pro ni typickými prostředky; se vše prostupujícím audiovizuálním podkresem a s prorůstáním prostoru formou textových zápisů na zdi.


Závěrečná část instalace, kterou vytvořila z několika tisíc křišťálových slz, jako by uvolňovala transgenerační záznamy, zážitky rodinných traumat, nevědomých strachů a rodových předurčení a rozpouštěla je do transcendentálního rozměru. Skrze toto velké Oplakávání nabízí možnost „spolutruchlení“, hojení emocionálních zranění a proměnu smutku k radosti z bytí.
 
Kamila Ženatá vytváří výstavní projekty, které navazují plynule jeden na druhý. Uchovává tak nepřetržitou kontinuitu sdělování a procesuální proměny. Aktuálně zpracovávaný projekt inspiruje budoucí, nebo je mu přímo východiskem, v každém novém projektu je obsažena reminiscence toho předešlého. Autorka pojímá témata v širokém celku jako koncept souvislostí, které nabízejí kontext k pochopení daného problému v jeho celistvosti. Zkoumá paměť coby proud nevědomých a zvědomovaných individuálních a kolektivních obsahů, systematicky se zabývá sny. V projektu Ženský dvůr rozpracovává téma ženy a ženství a jejich neúprosné svázání se společenskými, sociálními a rodinnými podmínkami
a klade otázky týkající se našich schopností vystoupit ze vztahové sítě rodové minulosti.

 „Moje babička nosila nějaké boty, které se sešoupaly během její životní poutě do nějakého tvaru, a zcela určitě boty, v kterých chodila moje máma, jim byly hodně podobné. A moje boty taky nemůžou být z nějakého úplně jiného krámu než z toho, v němž nakupovaly ženy, které mě vychovaly.“


Kamila Ženatá sice čerpá z rodové zkušenosti, ale v projektu Ženský dvůr téma zobecňuje a sleduje linii nejen jednoho konkrétního příběhu, ale i mnohých jiných. Ostatně trauma, zpřetrhané vazby a represe, které rozkládají naše vztahy, patří k životu obecně. A generační syndromy se dál a dál přenáší z rodičů na děti doprovázeny vznikem vztahových obranných mechanismů, které autorka přeneseně nazývá „kamennými srdci“.
 
Sama výstavu komentuje takto: „Úvaha o tom, jestli je vůbec možné sejít z cesty, po které je předurčeno, že půjdeš, i když toto určení není zjevné a jasné, přesto je nějak neodvratné, protože tví předkové ti předali nevědomé způsoby, své životy a své osudy jako nitě, kterými jsi spoután, možná, že se tomu říká transgenerační přenos. Vězni ve svých hlavách, platí to stále? Uvězněni v celách svého osudu?“
 
Kamila Ženatá (1953) vystudovala Akademii výtvarných umění v Praze (1973-79) v ateliéru profesora Ladislava Čepeláka. Je známa jako umělkyně, která kombinuje své poznání a intuici s cíleným, dlouhodobým zájmem o individuální a sociální paměť, podložené praxí skupinové psychoanalytičky. Zajímají ji sny, paměť, příběhy a emoce, ale především jejich principy a způsoby, jakými ovlivňují naše životní cesty.
 
Výstava je pro veřejnost otevřena v Památníku Terezín od 1.5. do 26.8. Druhá část výstavy proběhne v Centru současného umění DOX ve dnech 7. 6. - 26. 8. 2013.



Doprovodný program v Centru současného umění DOX
 
9. 6. od 14.00     Komentovaná prohlídka výstavy s K. Ženatou
10. 7. od 18.00   ŽENA – Imaginativně výtvarný workshop s K. Ženatou
22. 7. od 18.00   ŽENA – Imaginativně výtvarný workshop s K. Ženatou
2. 8. od 18.00     Poetry of/in Psychoanalysis: Salman Akhtar, Leopold Nosek
     (součást 48. mezinárodního psychoanalytického kongresu „Facing the Pain“)
19. 8. od 18.00   Komentovaná prohlídka výstavy s K. Ženatou  

Centrum současného umění DOX
Poupětova 1, 170 00, Praha 7
www.dox.cz
Otevírací doba: Po 10–18, Út zavřeno, St–Pá 11–19, So–Ne 10–18
Prostory centra DOX jsou bezbariérové.
 
Památník Terezín – Malá pevnost
Principova alej 304, Terezín, 411 55
www.pamatnik-terezin.cz
Otevírací doba: denně 8 – 18h

Spolupořadatel: Památník Terezín
S podporou: Schrödingerova kočka, o. s., PSJ, Preciosa, HOKA Interier, H/M Plasma

Zdroj: Centrum současného umění DOX