Online kurz tvůrčího psaníKráva a kreténJana Slaninová: Něco mi přeletí přes nos a řekne pišMEMENTO MORIListopad Spisovatelská inspirace
Rozhovor s Martinou Bittnerovou o andělech a lidských chybáchFOTOPOSTŘEHY: Pes mnoha tváříVánoce u Čapků aneb Jak Karel a Olinka pekli cukrovíUkrajinské pohádkySyrový průvodce hrdinstvím, zradou a cenou za svoboduŽivot pochází ze životaVaše teta tak mluvila s dětmi, pochopení většiny nečekejtePlast je pastMistr hrůzy se narodil před 125 letyZ čeho je mi vážně moc smutnoOnline kurz tvůrčího psaníJana Slaninová: Něco mi přeletí přes nos a řekne piš
Když ustal déšť tak o ní snil že je tou pravou, jednou z vil a byla. Zrovna se totiž probudila usedla, všechno pochopila i to, že sobě ublížila. Nikdy ho totiž nepoznala všechno je jinak, předtím spala, studovala i dospívala, verše mu nikdy nezpívala a nevěděla, že s ním mohla koneckonců i žít-i žít. Až skončí déšť, až dozní zvon, až dosní ta, až dosním já, až dálka zmizí mezi námi tak co se vlastně stane s přáním? Tak co si vlastně přát? Já toužím, ať se Jorika v tom dešti najde u okna alespoň jedinkrát. Ať napadne ji na vteřinu, že mě má ráda s cukrovím, a pokud ne, tak místo lásky říkala by mi na otázky: „Tak to ti nepovím.“ |
Copyright © 2001 -
2024 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.