Jak jsem se měl před půlstoletímRobinson Zpěvák Petr Novák, já a náhrobní kámen vlakovkyVečírekMilane Špačku, tak už vylezSlaměný vdovec
Nová výstava v Kutné Hoře odhaluje příběh slavné mincovnyProjekt SOUSEDSKÝ KOUS aneb Sníme si to všichni!Co funguje, napodobíme? Příklad z HollywooduAngličtinářkou na Západočeské univerzitěKdyž se Velikonoce (ne)povedou aneb svátky mezi tradicí a bizáremJeff Beal v Praze: Světová premiéra hudby k vizionářskému MetropolisDvousetletý Gustave MoreauTicho, které zůstalo v dlaních: Březnové ohlédnutíMilovník knih v roli kataOperace Viking: Série o českých špionech za studené válkyIgráček slaví padesátiny. Přejeme všechno nejlepší!Mezinárodní týdny tance slaví 40 let: v dubnu do Prahy přijedou soubory z Evropy
| Když ustal déšť tak o ní snil že je tou pravou, jednou z vil a byla. Zrovna se totiž probudila usedla, všechno pochopila i to, že sobě ublížila. Nikdy ho totiž nepoznala všechno je jinak, předtím spala, studovala i dospívala, verše mu nikdy nezpívala a nevěděla, že s ním mohla koneckonců i žít-i žít. Až skončí déšť, až dozní zvon, až dosní ta, až dosním já, až dálka zmizí mezi námi tak co se vlastně stane s přáním? Tak co si vlastně přát? Já toužím, ať se Jorika v tom dešti najde u okna alespoň jedinkrát. Ať napadne ji na vteřinu, že mě má ráda s cukrovím, a pokud ne, tak místo lásky říkala by mi na otázky: „Tak to ti nepovím.“ |
Copyright © 2001 -
2026 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.