Vánoce jsou přece jenom ještě daleko. Narozeniny o něco blíže. Přesto důvod koupit si krásnou knihu nebo si ji alespoň půjčit domů a nahlédnout, může být stejně výjimečné jako kniha samotná.

Martin Čechura si dal za úkol posbírat obrovské množství materiálu, kde hlavním pojítkem byly zašlé církevní kostely, kostelíky a chrámy na našem území. Věřte, že to není práce nijak jednoduchá. Jak se tradovalo, kostel měla každá správná ves. Pokud jste se stal mecenášem, pozlatit kříž na věžičce byla vaše povinnost a vlastně i čest. 

Uběhla řada let a význam církve postupně upadal. Stejně tak krása církevních památek. Změna politického režimu přinesla určité uvolnění celé situace kolem církve, ale kde nejsou peníze, tam "ani smrt nebere", a tak kostely většinou chátrají dál a nebo ustupují rozšiřování a modernizaci oblasti, kde se nachází.

Abychom celou situaci neviděli však pouze černě, existuje i řada osvícenějších lidí, kteří si uvědomují, že kostel není pouze jen církevní stavba, která má svoji slávu už dávno za sebou, ale že patří a dotváří kolorit celé krajiny, do níž je posazen. 

Martin Čechura si vzal zatraceně těžký oříšek literáta historika, popsat a zmapovat místa, která jsou dnes čímkoliv jiným, jenom ne tím, čím bývala. Rozsáhlá kniha Zaniklé kostely Čech má encyklopedický ráz. Poctivě nám pisuje většinu kostelíků, kostelů naší republiky a jak hned v úvodu přiznává, práce to nebyla nijak lehká. Vše je doplněno řadou obrázků, fotografií, náčrtů a map lokalit, které zaznamenává.

Pokud dáváte přednost souvislejšímu textu, zřejmě vás tato kniha neohromí. Textu je zde hodně, je ale rozčleněn do hesel (názvů památek), které jsou abecedně řazeny. Každé místo je poctivě popsáno, přesto spíše očima historika, než z pohledu laika. Často se zde čtenář setká s termíny z architektury, historiografie.

Pokud ztratíte trpělivost u třetího termínu, bude to určitě škoda. Když ke knize přistoupíte i s vědomím, že plynule si nepočtete, jedná se o naprostý unikát. Dát dohromady jenom fotografie muselo zabrat plno času (však se autor hned v úvodu omlouvá své rodině, která podnikala spolu s ním výlety na místa, kde dnes už vlastně nic není). Na jednom místě najdete materiál, který byste museli hledat v plno jiných publikacích a nebo v archivu. Ruku na srdce, kdo si jen tak ze zvědavosti zajde zabádat do archivu. Předpokládám, že většina čtenářů tak neudělá.
Sakrální stavby jsou však i dnes něčím mimořádným. Svoji duchovní hodnotou nám připomínají, jak moc jsme se vzdálili pokoře a vlastně i víře samotné. Kniha vás zve na výpravy za takovým hledáním, na cesty, které přece jen někam vedou.