Dovolte na začátek
trochu historické exkurze: Spisovatelka Jane Austenová (1775-1817) je považována za první moderní anglickou autorku. Napsala šest románů, které neunikly pozornosti filmařů. V posledním desetiletí jsme se v našich kinech mohli seznámit hned se třemi adaptacemi. Nejprve to byl film
ROZUM A CIT (rež. Ang Lee,1996) s Emmou Thompsonovou a Hugem Grantem. Pak přišel na řadu román
PÝCHA A PŘEDSUDEK. Nejprve jako inspirace k DENÍKU BRIDGET JONESOVÉ rež. Sharon Maguireové (ten má ale současné kulisy), a pak – rovněž jen jako inspirace - k muzikálu MOJE VELKÁ INDICKÁ SVATBA režisérky Gurinder Chadhaové. Opravdová výprava do Austenové rodné Anglie 18. století se uskutečnila až ve
filmu režiséra Joe Wrighta, který si ponechal název předlohy. Diváci si určitě vzpomenou na nezapomenutelnou roli Keiry Knightleiyové jako matky pěti dcer, které chce za každou cenu dobře vdát.
Tento film a jeho velký
divácký úspěch přesvědčil producenty o tom, že literární klasika – nejen ta austinovská - není mrtvá a dokáže zaujmout i dnešní publikum. A protože i knihovny hlásily zvýšený zájem čtenářů o dílo Jane Austinové dalo se čekat, že se k některému dalšímu jejímu románu některý filmař vrátí.
Došlo k tomu v
roce 2006, kdy vznikl koprodukční snímek
VÁ&SEŇ A CIT v režii až dosud úspěšného televizního režiséra Juliana Jarrolda ,který v té době měl za sebou jen dva filmy - podprůměrné
SEXY BOTKY a nadprůměrné
CANTERBURSKÉ POVÍDKY.
V případě filmu
VÁ&SEŇ A CIT nejde tak úplně o věrný přepis románu. Tvůrci
těží přímo ze života slavné spisovatelky – konkrétně z jejího
milostného vzplanutí k jistému šaramantnímu Irovi Tomu Lefroyovi. Mladá dáma, která stojí na prahu své literární kariéry se s ním setkala ve svých dvaceti letech a tvůrci se nás snaží přesvědčit, že tato budoucí silná intelektuálka, upjatá a strojená stará panna se dovedla v mládí vášnivě zamilovat a z této lásky čerpat inspiraci po celý svůj další 41let trvající život.
Reklama na film hovoří o skutečném příběhu spisovatelky, o němž se v jejích biografií dosud nikdo nezmiňoval. Románek Austenové poprvé
odhalil spisovatel Jon Spence v r. 2003, ovšem zda šlo jen o letmé setkání či o velkou opětovanou lásku už nelze prokázat.
Důležitější nežli pravda je v tomto filmu
zobrazení dobové společnosti přelomu 18. a 19. století, doby, kdy
sňatek z lásky byl čirým bláznovstvím a vše bylo podřízeno penězům a majetku. Zvláště méně majetné rodiny jako byla rodina reverenda Austina si to nemohla dovolit. I sama Jane si uvědomí, co by riskovala vztahem s chudým advokátním asistentem… Je ale pravda, že si bohatého nabízeného souseda nakonec také nevzala.
********************************************************
Kdo vlastně byla skutečná Jane Austinová?
Vyjděme z jejího životopisu, který napsal Jon Spence. Byla sedmé z osmi dětí reverenda Georga Austina a jeho manželky. Narodila se 16. prosince 1775 a vystudovala na dívčí internátní škole. S Tomem Lefroyem se seznámila v rodném Hampshiru o vánočních prázdninách v roce 1795, ale on již v lednu odjíždí do Londýna studovat práva. Sice se ještě v Londýně setkají, ale o jejich vztahu není nic známo a dopisy ze dvou let, kdy si spolu psali, její setra důsledně spálila. Právě v těchto dvou letech napsala Austinová svá nejslavnější díla PÝCHA A PŘEDSUDEK, ROZUM A CIT a nakonec NORTHANGERSKÉ OPATSTVÍ. Další román pak nenapsala celých deset let.
Zda důvodem odmlčení bylo její zklamání z neúspěšného a nenaplněného vztahu nebo přestěhování její rodiny do Bathu, který Jane nenáviděla – to se můžeme jen dohadovat. V roce 1802 ji jeden bohatý mladý muž nabídl sňatek a ona nabídku přijala. Druhý den ale svá slova vzala zpět. O několik měsíců později prodala román NORTHANGERSKÉ OPATSTVÍ vydavateli za pouhých 10 liber, ale vydání knihy se nikdy nedočkala.
Její otec zemřel v roce 1805 a rodina se několikrát stěhovala, aby zakotvila v Chawtonu, kde Austenová napsala zbytek svého díla - především MANSFIELDSKÝ PARK a EMMU. Svůj poslední román ANNU ELLIOTOVOU dokončila rok předtím než 18. července 1817 podlehla Addisonově chorobě. ANNA ELIOTTOVÁ a NORTHANGERSKÉ OPATSTVÍ byly vydány posmrtně.
************************************
Jane Austenovou vytvořila ve filmu VÁ&SEŇ A
CIT Anne Hathawayová, dnes 31letá Američanka z Brooklynu známá ze dvou dílů DENÍKU PRINCEZNY (romantické pohádce o obyčejné dívce, která se „proti své vůli stane princeznou) a z rolí sekretářky Meril Streepové ve filmu ĎÁBEL NOSÍ PRADU a jezdkyně v oskarovém homowesternu ZKROCENÁ HORA.
Podle kritiky je však Anne Hathawayová na celé čáře
přehrána skotským o tři roky starším
bouřlivákem Jamesem Mc Avoyem (oba najdete na připojené fotografii). Toho jste mohli vidět jako bratra slavného tenisty v komedii WIMBLEDON, jako mladého doktora v POSLEDNÍM SKOTSKÉM KRÁLI či v roli hazardního hráče v pohádce PENELOPE.
************************************
Film, naší kritikou vzatý na lehkou váhu, možná obsahuje
„příliš citu a málo vášně“, a ve srovnání s předcházející PÝCHOU A PŘEDSUDKEM zůstává v jejím stínu. Může vás však okouzlit třeba svojí bohatou
výpravou a k
ostýmy, krásou anglického venkova v různých ročních obdobích,
mírnou ironií v líčení dobových strnulých společenských konvencí a sociálních rozdílů a v neposlední řadě i
scénami, které vyznívají na svoji dobu až provokativně – viz třeba boxerské zápasy či pikantní manželské intimnosti Janeiných rodičů.
Nečekejte velké umění. Jak napsala Dita Křivská: „Vášeň a cit je jen a pouze dobrý odpočinkový film. Méně otrlí u něj zaslzí a ti cyničtější se aspoň pokochají krásnými kostýmy a záběry anglického venkova.“
Foto: csfd.cz, angel.de
*********************************************
VÁ&SEŇ A CIT
(Becoming Jane)
Velká Británie, Irsko, USA 2006
režie Julian Jarrold
uvádí Nova Cinema ve středu 11. září
od 20,00 hodin