Metamorfózy platily za jeden z hlavních pramenů vědomostí o antické mytologii.

Díky námětovému bohatství, dramatickým příběhům, popisům fascinujících proměn, vypjatých emocí a těsného propojení světa bohů, lidí a přírody se staly mimořádně oblíbeným zdrojem umělecké inspirace už od starověku. Označované také jako „Bible malířů“ byly nezbytnou příručkou ranně novověkých umělců.

Svrchované popularity dosáhly Metamorfózy v období renesance a baroka, kdy vycházely také v četných ilustrovaných edicích. K nejvýraznějším obrazovým cyklům Metamorfóz patří dílo Johanna Wilhelma Baura, jednoho z průkopníků německé barokní grafiky. Baur se umělecky vyškolil v rodném &Strasburku. Od roku 1630 žil v Itálii, kde se dobře uplatnil a pracoval pro významné rody. V Římě bydlel po nějaký čas s Karlem &Skrétou, s nímž se znal již z Německa. V roce 1637 Baur odešel do Vídně, kde tvořil mj. pro císaře Ferdinanda III. Od roku 1639 pracoval na cyklu 150 leptů s náměty z Metamorfóz; album vyšlo ve Vídni v roce 1641. Baur přirozeně navazoval na starší ovidiovské cykly, vytvořil však originální, stylově progresivní dílo, které vyniká dynamičností scén, přehlednými kompozicemi a důrazem na podání emocí. Baurův cyklus patřil nejčastěji kopírovaným a vydávaným sériím Metamorfóz. Díky opakovaným vydáním i uměleckým kvalitám byly Baurovy výjevy inspirací mnohým barokním umělcům, zejména v Německu
a střední Evropě.

Komorní výstava nabízí výběr z Baurovova cyklu především ve volných listech. Vystaveno je také jeho album Metamorfóz v prvním vydání, pozdější kopie ale i starší ovidiovské série – zejm. cenný kolorovaný exemplář renesančního cyklu Virgila Solise (Frankfurt 1563).