Nanukova dobrodružství
Alžběta Dvořáková
Portál, 2013
„Andělíčku, můj strážníčku, opatruj mi mou dušičku a taky moje štěně,“ prosí Anička v duchu, „hned ráno mu vyklopím do misky celý smetánek.“
Drobouká knížečka s názvem Nanukova dobrodružství jistě zaujme každého malého čtenáře. Příběh malamutího štěněte, které se vydá za severní pol navštívit babičku a dědečka i přes zraněnou packu, dojme každé drobné srdce.
Rodiče tiše zajásají, jelikož je v případě čtení před usnutím čeká přehledná skladba textu, milé ilustrace a příběh s trochou toho napětí, které je tak potřebné pro dětskou fantazii.
Ilustrace Michaely Bergmannové vynikají barevností a příjemnou jednoduchostí.
"Psí babička si zkušeným okem měří Aničku, která má na hlavě naražené hned tři čepice na sobě, a velkého černého psa, co vypadá, že by na posezení snědl bábovku. V duchu se rozhodla, že zadělá těsto na tři dávky kremrolí!"
Krásné, že ano. Nanuk úspěchy i nezdary, pozná strach z neznámého světa, ale nakonec vše zvládne jako zkušený cestovatel. Při své cestě dokonce získá nového kamaráda, který mu poskytne pomocnou ruku. A tak by to mělo být i ve skutečném světě, nemyslíte? A pokud knížka přinese všechna ta milá posleství, pohladí každé malé čtenáře.
PS: Jinak, víte, co jsou alky? Ne? Tak to se vyzbrojte vědomostmi, protože na každém konci kapitoly vás čeká jedna otázka a zvídavé oči své ratolesti.
Doktor Proktor a velká loupež zlata
Jo Nesbo
Nakladatelství Jota, 2013
V jednom z mnoha rozhovorů sám autor přiznal, že svět detektivek s hlavní postavou Harryho Holea je pro něj poměrně náročné psaní s velkou porcí deprese. Přesto našel na svoji depresi výborný lék, psaní pro dětské čtenáře. Originální postava doktora Proktora a jeho dvou pomocníků Bulíka a Lízy vznikla na přání dcery, a protože se setkala s nadšením vyprávělo se a psalo dál, až vznikla celá řada "proktorovin", které hltají děti po celém světě.
Zatím poslední díl opět a znovu "válí". Děj, který je snad zamotanější než díl předchozí opět láká už jen tím, když se jen tak "naťukne".
Á propos, Doktor Proktor, Bulík a Líza se musí vypravit do Londýna, aby zjistili, kdo uloupil norský zlatý poklad. Mohlo by se zdát, že půjde o obrovské množství zlata, ale protože Norové jedí spoustu sladkostí a pak potřebují hodně zlata na plomby, scvrknul se norský národní poklad na jednu jedinou zlatou cihlu.
Ale pozor! K naprostému zvládnutí čtvrtého dílu je zapotřebí ještě prověřit, zda jste četli díly předešlé. A tak se ptám. Jak dlouho musí člověk držet mokrou sirku v pruhu světla jednoho květnového dne, než bude tak suchá, aby šla zapálit? Jak dlouho může anakondě trvat, než přeplave fjord? A slyšeli jste někdy mečet kozu s mořskou nemocí?
Pokud ne, máte opravdu velké mezery. Chopte se prvního svazku Doktor Proktor a prdicí prášek, a začněte opravdu od začátku. Rozhodně se nudit nebudete a není kam pospíchat. S knihami prožijete totiž neodolatelné chutě na karamelový pudink a jízdy s prdícím práškem v díle prvním. Francouzké croissanty budete chroupat při čtení druhého dílu (jenom prosím pozor, kniha se zásadně nesmí číst ve vaně!) s tajemným názvem Doktor Proktor a vana času. No a konečně před tím vzácným zlatým miminkem, které vyšlo teprve letos na českém trhu, si v rychlosti přečtěte třetí díl Doktor Proktor a konec světa. Možná.. Jen tak mimochodem, Pro dětské čtenáře to bude jenom jedna ulítlá pohádka, ale ti starší snad poznají i kritiku hlouposti, lenosti a slepého následování vymývačů mozku. Jak trefné v dnešní době, že ano?!
Je opravdu velmi těžké popisovat děj těchto knih. Přesto je nádherné ponořit se do celého toho světa fantazie, kdy se usmíváte a culíte, chichotáte a kuckáte. Jenom prosím pozor, čtení této série je velmi návykové i pro rodiče!
PS2: Víte jaká drobnost může udělat vašim dětem radost? I to, že ten poslední, zlatý díl, je opravdu zlatý. Přebal knihy září jako cukrátko a když jsem jej doma vybalila, ozvalo se za zády od mé dcery obdivuhodné " Tý jooo". Jak krásný umí být dětský svět..