Miloslav Stingl je v první řadě etnograf, až potom na řadu přichází jeho záliba v psaní. Za svů život se vydal po stopách indiánů severní a Latinské Ameriky. Na cestách po světě strávil za celý život více než 19 let a ve svých třiaosmdesáti letech má procestovanou skoro celou planetu.
Jeho srdcovou záležitostí je Havaj a Indonésie, a také milovaní indiáni. Mnohokrát se osobně setkal s řadou domorodých kultur a své netradiční zážitky zpracoval hned v několika knihách. 
Jenom pro zajimavost. Který z českých autorů se může pochlubit, že se stal náčelníkem indiánského kmene. Autorovi se tak stalo, a to v kmeni Kikapú.

„Nechci vyzdvihovat, ale největší láskou jsou ti Indiáni. Jsou ohromně upřímní. Otevření světu. Když něco řeknou, tak to splní. U nich platí, že slovo dělá muže,“

Indiáni na válečné stezce je vlastně znovu oprášený titul, který se na knižním trhu ustálil již v roce 1969. Kniha v které se postupně dozvíte dějové linie 30 indiánských příběhů o indiánských bojovnících se jmény jako Pontiak, Tecumseh, Rudý oblak, Sedící býk (ano, to je ten slavný náčelník, co dokázal "převálcovat" elitní Sedmou kavalerií generála Custera), Geronimo, Ishi, aj. se čte jedním dechem.
Těžko říci, zda je to tím, že autor do vyprávění dává nejenom své znalosti, ale i lásku k tématu, porozumění a vypravěčský talent.

A jak že se stalo, že se pan profesor Stingl stal náčelníkem? Jednoduše, známý cestovatel u nich dlouho pobýval, a protože uměl anglicky a studoval mezinárodní právo, působil zde trochu jako diplomat mezi kmenem a federální vládou. Pomáhal jim a oni si jej vážili. Byl proto mile překvapen, když v roce 1971 po smrti náčelníka poslali po zástupci, který jel do Prahy, náčelnickou čelenku a dali mu jméno Okima, což v překladu znamená „Ten, který vede“. Poněvadž se tak stalo před revolucí, museli tento významný akt posvětit na vyšších místech. Nakonec vše dobře dopadlo, neboť jak vtipně pan profesor podotkl

Na ministerstvu si uvědomili, že indiáni jsou také naši rudí bratři, a tak jsem se mohl stát jejich čestným náčelníkem.“

Tato kniha vypráví o indiánech i těch, kteří je milovali, nenáviděli. Ať už se jednalo o již zmíněného generála Custera, který zaplatil více za svoji nadutost než neschopnost. Ale v příbězích najdeme i Johna Smitha s jeho romantickým snem o indiánském soužití a princezně. Další a další příběhy k nám budou promlouvat, stačí se jenom nechat unášet.