Režisér Tomáš Vorel, jehož amatérské a školní filmy je stále možno vidět v síti filmových klubů, si po celovečerních filmech PRAŽSKÁ PĚTKA a KOUŘ dal šestiletou pauzu než se pustil do natáčení snímku KAMENNÝ MOST. Důvodem bylo jednak tvůrčí hledání režiséra, ale také potíže se sháněním peněz na připravovaný film. Do kin se KAMENNÝ MOST dostal až v roce 1996 a jde zjevně o
nejtemnější Vorlův film. Vorel, dnes známější svými dalšími díly jak SKŘÍTEK, ekologicky laděné duo CESTA Z MĚSTA a CESTA DO LESA a pak ještě GYMPL či ULOVIT MILIARDÁŘE, v něm otevřeně vyjadřuje své
kritické názory na současnou společnost.
Se scénáristou Jaroslavem Duškem zvolil Vorel za
hlavní postavu filmu filmového režiséra (hraje ho kolega z divadla Sklep Tomáš Hanák) a do této postavy promítl řadu svých osobních i tvůrčích problémů. Vnitřně rozervaný hlavní hrdina jménem Tomáš (shoda jmen se jménem režiséra)se toulá v okolí Karlova mostu
neschopen řešit navršené problémy rodinné i pracovní. Ani láhev alkoholu v ruce mu neusnadňuje zlepšit vztah k rodičům (
Milena Dvorská a Bořík Procházka), návrat k manželce (
Romana Sittová) či milence (
Hana Tallerová), ani získat důvěru svého syna. Když se k těmto osobním trablům připojí i tvůrčí problémy, kdy místo smysluplné práce se mu nabízí jen reklamní šoty, při nichž by si
„připadal jako prostitut“, cítí, že musí znovu
najít pevný záchytný životní bod. Je pravda, že si cestu k němu nijak neulehčuje a jeho hledání připomíná
sebezničující martýrium, typické pro úděl umělce.
Magie starodávného Karlova mostu, kde jako součást tajemna se objevuje Vorlův oblíbený skřítek, předznamenává
magický proces vzniku uměleckého díla, které se před vlastním započetím prací dlouze obtížně rodí v hlavách a myslích umělců. Vorlovo tápání přenesené na filmový pás je podobné hledání velikánů kinematografie (s vědomím, že srovnáváme nesrovnatelné)jako třeba u Federica
Felliniho v OSM A PŮL či u Andrzeje
Wajdy ve V&SE NA PRODEJ. Podobná je i volby ústřední postavy, jakéhosi alter ega režiséra – u Felliniho to byl Marcello Mastroiani, u Wajdy
Andrzej Łapicki a v případě Vorlova filmu je to jeho kamarád a umělecký souputník
Tomáš Hanák (viz foto). I Hanák jakoby si v tomto filmu odbourával v postavě rozervance ve věčném alkoholickém opojení svoje problémy (v té době již vyléčené) s alkoholismem.
Mezi herecké osobnosti filmu patří i
Václav Havel, hrající sám sebe a postava profesorky, kterou chtěl Vorel svěřit
Věře Chytilové. Ta odmítla hrát sama sebe v tak „hloupém“ filmu a tak ji vynikajícím způsobem ztělesnila (a zkarikovala)
Jana Synková. Objeví se jiné známé osobnosti např.
Michal Vančura, Vladimír Franc a Otakáro Schmidt jako mystici,
Jan Foll jako rybář či
Jaroslav Dušek jako strážník.
Tento nijak příjemný (osobní) příběh zasadil režisér do prostředí nejznámějšího pražského místa,
znesvěceného dnes jarmarečním turistickým kšeftařením. Pseudoumění, kšeftu, nechce Tomáš za žádnou cenu podlehnout. Je však v dnešní době otevřena cesta pro skutečné umění? Za jakou cenu? A bude ji moci nastoupit člověk zlomený a zdeptaný?
Vorlův Kamenný most byl ve své době neprávem odsunut a
přehlédnut, přestože patří mezi působivé, silné a pravdivé snímky. Ani televize mu zatím nevěnovala takovou pozornost jako některým mnohem podřadnějším snímkům. Jeho nynější uvedení může být malou
rehabilitací a snad i překvapením pro diváky, kteří ještě jsou schopni najít cestu k vnímání náročnějších témat.
************************************
KAMENNÝ MOST
ČR 1996, režie Tomáš Vorel
Uvede ČT1 v úterý 10. prosince od 22,15 hodin