Kdo byla Camille Claudelová (1864-1943)? Byla jen bulvárem vláčenou milenkou slavného sochaře, s nímž prožila plných patnáct let? Film režiséra Bruna Nuyettena natočený v roce 1988 dává nahlédnout do života neobyčejné ženy, která byla nejen modelkou a milenkou velkého Rodina ale také stejně skvělou sochařkou jako většina jejích vrstevníků. Dosvědčují to její nejslavnější díla  - třeba BRONZOVÝ VALČÍK (1893) či VĚK DOSPĚLOSTI (1900), kde se již dokázala odpoutat od Rodinova vlivu a najít svoji osobitost. Jen kvůli milostnému vztahu a často neotesanému chování svého milence se postupně přestala věnovat vlastní tvorbě a když jejich vztah skončil začala ztrácet rozum.

Tragédie ženy, která mohla být slavná a obdivovaná, ale svůj talent věnovala lásce. Lásce, které léty vyprchala a její raněná duše se s tím nedokázala vyrovnat. Ale také zároveň tragédie muže, umělce, který si začíná uvědomovat, že tvorba podceňované milenky se nebezpečně blíží k jeho genialitě a začíná jí proto činit ze života peklo. Umělecký svět je plný podobných příběhů, kdy dva velcí nemohou vedle sebe existovat bez toho, že by jeden zničil druhého. Prostě – být geniální neznamená být šťastný. Což platí i pro lásku ke géniovi.

Camille poznáváme na začátku filmu jako mladou vitální dívku, milující radosti života a plnou víry ve svůj talent. V závěru ji najdeme jako jako zničenou bytost, přesvědčenou, že právě Rodin je strůjcem jejího pádu. Obviňuje ho z toho, že zničil její mládí i talent, ale – paradoxně - nepřestává ho milovat. Své sehraje alkohol, ztráta blízkých a přátel, samota. V návalu šílenství zničí většinu svých děl a jejímu bratrovi nezbývá nic jiného než ji svěřit v roce 1913 do rukou psychiatrů, pod jejichž dohledem stráví zbytek svého života.

Film ukazuje všechny peripetie života Camille Claudelové a díky dokonalému hereckému ztvárnění titulní postavy Isabellou Adjaniovou přináší divákům mimořádně silný zážitek. Však také Adjaniová byla za svůj výkon oceněna v Berlíně Stříbrným medvědem, doma ve Francii Césarem a nominována na Oscara. Její proměna z něžně rozkošné dívenky ve stárnoucí paranoidní alkoholičku je neuvěřitelná i proto, že nemusel zasahovat maskér a ona vše zvládla hereckým projevem. V roli Rodina jí herecky zdárně sekunduje Gérard Depardieu, který dokázal dát rozporuplné Rodinově osobnosti pravdivost a přesvědčivost.

Film měl ve své době v kinech velký ohlas a kromě domácích cen se ucházel jak o Zlaté globy tak i Oscara. Příběh lásky a nenávisti, vztahu dvou uměleckých osobností Claudelové a Rodina byl natolik vděčným tématem pro filmaře, že k němu režisér Bruno Dumont vrátil v loňském roce a nazval svůj film CAMILE CLAUDEL 1915. Letopočet v titulu naznačuje, že se mnohem více věnuje konci sochařčina života v dlouhodobém pobytu v psychiatrickém ústavu. Tento film právě v současné době uvádějí česká kina, kam jej přináší společnost Film Europe. Nuyttenovu filmu, nesoucímu rovněž jméno titulní postavy, bývá proto někdy přiřazován v závorce letopočet (1988).