nakl. CooBoo, 2014

První knihu zřejmě nemusíme představovat, zejména té mladší generaci - Deník malého poseroutky nabízí již úctyhodný 8.díl.
Já sama ji nečetla, jsem už prostě podle slov své dcery stará na to, abych jí rozumněla. Přesto jsem si jí nechala vyprávět a sledovala i momenty, kterak dítě mé milované, knihu čte. Většina mého pozorování by se dala shrnout do několika vět. "Zlato, běž utřít to nádobí"....Z pokoje se ozývá nespokojené bručení : " Jenom dočtu stránku, mami"..."Dobrá"....po více než deseti minutách, kdy člověk zadává další sérii úkolů a stěhuje se na druhou stranu domácnosti, opět zjišťuji, že nikdo u zmíněného nádobí ještě stále nestojí. " Veru??". "Jo, už jdu"..

Abych předešla stejné situaci "neumytí", nahlížím s povytaženým obočím do pokoje, kde vidím ratolest doslova "tlemící se" nad knihou. Tak jsem se dopracovala až k tomuto titulu. Sice poměrně dlouhou oklikou, ale řekněte sami, lze to jako jedno velké plus knihy vynechat? Já knize opravdu nerozumím. Americký humor je pro mě ještě stále hloupý, ale nelze Poseroutkovi upřít, že drží prvenství populární "deníkovské" mánie, která se strhla po jeho prvním dílu.

Jeff Kinney prostě pořád baví. Když už ne nás, dospělé, tak naše dospívající dítka určitě. Nejsem si jistá, jak vystačí autorovi Gregova postava na další psaní, ale kousek toho dospívání má přece jenom ještě před sebou, tak na nějaký ten další díl ještě vystačí. A co si budeme povídat. Na dovolenou a odpočinek nás laká hlavně ta lehčí literatura a těžká díla necháváme raději doma. Pobavit se, odrelaxovat a třeba se i zasmát. To všechno vám zatím poslední díl Poserotkova deníku bohatě splní.

Anotace knihy:

Poseroutka Greg má fakt smůlu. Lepí se mu na paty doslova na každém kroku. Jeho nejlepší kamarád se na něj vykašlal a našel si jiné známé a to je právě to, s čím má Greg potíže. Najít někoho normálního na střední škole, to je vářně nad jeho síly. Greg se rozhodne vsadit všechno na jednu kartu. Bude mít konečně trochu štěstí nebo je jeho osudem mít pech až do konce života? 


*******************************************************************
 

A život je tu!
Petr Vurbs
Pan nakladatel, 2014


Další milou jarní (letní, podzimní i zimní) knihou je počin muže.

No, to by zase až tak nebylo nic neobvyklého, však Jeff Kinney je zajisté také panem spisovatelem, přesto muž má v tomto titulu své neodmyslitelné místo. Petr Vurbs není žádným literárním kmetem, přesto dokáže pobavit. Zkusím ale knihu představit tak trochu jinak, oklikou.

Již čtvrtý měsíc nám rostou stoličky. Tedy ne nám, jsem nakažena tím známým syndromem rodičů: "nám vyrostl první zoubek, nám se nechce spinkat (ještě jsem neviděla rodiče, který by byl přesvědčen o pravdivosti této věty), nás bolí bříško atd."

Takže, naší malé rostou stoličky. Život se tím smrsknul do prapodivného rodičovského culení a usínáním kdekoliv, kdykoliv a jakkoliv. Prožíváme stejně jako Petr Vurbs ty krásné okamžiky pohledem otce (i matky), nutno podotknout hrdého otce a rozhodně se nenudíme. A mohu vám slíbit, že ani vy se u této drobné knížky nudit nebudete. Tiše i nahlas se směji nad úvahami a zážitky novopečeného tatínka (muž dokonce souhlasně pokyvuje hlavou, pokud čtu právě nahlas). Kniha původně určená jemu je tak trochu i moje. Snad každý rodič si rád počte, že tiše trpí i ten další. Zároveň ti s odrostlejší ratolestí snad zavzpomínají, že tak nějak se také trápili i smáli zároveň. Někdy ani nevíte, čemu v tu chvíli dáte přednost, protože situace s malým dudlíkonošem jsou vždy osudová.

Nečekejte nijak těžké dílo, kniha je milá, neurazí a zároveň obsahuje tu správnou lehkost pro nadcházející letní dny. Bude se vám totiž moc příjemně číst a věřte mi, že se kolikrát přistihnete, jak se culíte na stránky nebo dokonce smějete nahlas. A pokud mohu doporučit. Vyhoďte nebo si rovnou zakažte všelijaké příručky pro správné otce, matku nebo tchýni a pořiďte si "A život je tu!" Naprosto geniálně totiž může připravit budoucího i toho novopečeného tatínka na svoji roli, kterou místy opláče, prospí, ale kde bude ve finále na sebe i své maličké stvoření hrdý. A o tom život je, nemyslíte? Jsou fajn knihy, které si nehrají na velká díla, přesto svojí lidskostí (byť humorně napsanou) dokáží rozesmát a pohladit mnoho svých čtenářů a to kniha splňuje vrchovatě. Jen tak dál, role tatínka je nekonečná.

PS: Pro autora... Hrací bubínek je trestem pro všechny rodiče a měli by jej zakázat používat, o tom nepochybuji. Dále k tomuto nebezpečně návykovému hracímu týrání patří i hrací rumba koule, červený nos krtka, kterým jde kreslit po zdech a již zmíněné hrací dálkově ovládaní. Plně s vámi soucítíme. 

Anotace knihy:

Vstávání v pět, řev, jogurt v notebooku, mobil letící vzduchem - to vše vedle nejkrásnějšího smíchu na světě, nejuslintanějších pus a nejdojemnějších objetí. Nejen o tom je vyprávění jednoho hrdého otce. Kniha ale není návodem, jak zvládnout porod nebo přebalit dítě. Popisuje zážitky mladého táty, kterému se narozením dcery obrátil život naruby. Vtipně popsané každodenní radosti i starosti líčí s nadhledem i projevenými city. Rady a tipy nechal stranou a nabízí svůj pohled na dosud nejtěžší zkoušku svého života. Kniha nejen pro táty.