Když si mnohý divák přečte, že film
ZAKÁZANÉ HRY vznikl v roce
1952 a odehrává se v době
války možná si televizi ani nezapne. Pokud to však udělá,
bude odměněn nečekaným zážitkem z díla, které je originální a jedinečné.
Po skončení druhé světové války došlo i ve francouzské kinematografii k uměleckému rozmachu. Ten byl později zabrzděn z ekonomických příčin, ale přesto vznikla skvělá díla a dokázali se prosadit noví autoři. Řada filmů se logicky inspirovala nedávnou válečnou minulostí. Jedním z režisérů, jejichž díla budou mít trvalý záznam v dějinách filmu byl i René Clément (1913-1996), původně student architektury, který svůj první film PĚSTUJ SI SVOJI LEVAČKU natočil již v roce 1934. Hned po válce využil nashromážděného filmového materiálu, který získal za války jako příslušník odboje a natočil hraný dokument BITVA O KOLEJE, v němž svědectví o podílu francouzských železničářů v boji proti německé okupaci přerostlo v obraz kolektivního dramatu (cena za režii na festivalu v Cannes). Druhým filmem pak byl OTEC KLIĎAS natočený ve spolupráci s významným hercem Noël-Noëlem, který zde vytvořil hlavní roli nenápadného muže, pěstovatele orchidejí, ve skutečnosti hrdiny hnutí odporu.Třetím Clémentovým filmem z válečné doby byly KRYSY, v němž se skupina sympatizantů s nacisty chce v Oslu nalodit na nacistickou ponorku.
Po šesti letech v roce 1952 se Clément k válečné tématice vrátil právě uváděným filmem
ZAKÁZANÉ HRY. „Chtěl jsem připomenout hroznou odpovědnost, kterou my dospělí máme za děti protože nesmíme zapomínat, že každý z našich činů uznamená pro ně příklad k následování,“ řekl režisér o filmu, v jehož středu stojí ty nejnevinnější oběti války.
ZAKÁZANÉ hry jsou situovány do selského prostředí jihofrancouzských Alp. Začínají velkým
náletem na nekonečný dav uprchlíků (vynikající hrůzná scéna s děsivými zvuky náletu), při němž pětiletá holčička přijde o oba rodiče. Děvčátko se pustí s mrtvým psem v náručí samo do neznáma a najde útočiště v jednom statku. Zde se spřátelí s jedenáctiletým chlapcem Michalem. Pohřbí spolu psa a protože
válka je pro ně živou inspirací vymyslí si společně
morbidní a hrůznou hru odrážející svět, který vidí kolem sebe. Na tajném hřbitově pohřbívají nalezená mrtvá zvířata a hmyz přičemž
to co v nás dnes budí děsivost a odpor je pro ně naivní dětskou hrou. Vymyslí si i celý rituál částečně inspirovaný tím, co viděli u dospělých a v kostelech, a neváhají krást pohřební věnce i přinášet hřbitovní kříže. Clément na problém dokázal pohlédnout
poetickým pohledem a
ukázal dětskou hru jako pohádkově nevinnou zábavu kontrastující s realisticky zachyceným životem na statku. Dětské hry nemohou v této podobě budit pohoršení, ale jen
soucit. A také
lítost nad tím, jak se válečné hrůzy a utrpení navždy vryly do myšlení a konání těch, jimž bylo upřeno šťastné dětství.
V příběhu situovaném do června
1940 vytvořili role malých hrdinů
Georges Poujouly a pozdější vynikající herečka
Brigitta Fosseyová. O jednoduchý, ale účinný hudební doprovod se svojí sólovou kytarou postaral
Narciso Yepes. Film získal
Zlatého lva na filmovém festivalu v Benátkách, když byl předtím pro otevřenost a otřesnost filmového pohledu zakázán na festivalu v Cannes.V Německu byly ZAKÁZANÉ HRY v nezkrácené verzi uvedeny dokonce až v roce 1980.
Foto: csfd.cz, ceskatelevize.cz
*************************************
ZAKÁZANÉ HRY (Jeux interdits)
Francie 1952, režie René Clément,
uvede ČT2 v pondělí 7. dubna od 23,45 hodin