Tomáši, máš za sebou další výstavu fotografií. Jaký je prvotní pocit při jejím ukončení?

Prvotní pocit  při ukončení výstavy je skvělý, protože tento projekt vznikal téměř pět let a tedy s velkou rozvahou, kolekce vybraných snímků ( 48 kusů )  vznikla z  téměř z pětitisíc fotografií a opravdu nebylo lehké vybrat ty správné snímky do konceptu "Evropou". Navzdory velkému tlaku, jestli se bude výstava líbit, jestli zrovna tyto snímky budou ty pravé, zda osloví návštěvníky, musím konstatovat že se opravdu povedly. V médiích byla výstava přijata velmi kladně a co se týče návštěvnosti tak i obsluha galerie sděluje samé pozitivní informace. Momentálně díky těmto poznatkům  jednám s výstavními síněmi v Praze a Sokolově  o propůjčení prostor pro tuto výstavu. 

Velmi často hledáš inspiraci na cestách. Kde jsi fotil nejraději. Které místo tě jako fotografa okouzlilo nejvíce?

Inspirace na dobrou fotografii vznikne i  ve tvém rodném městě, takže není nutně dáno že jezdím pro fotografie do zahraničí, ale cestování je po fotografování moje druhá největší vášeň, tak proč nespojit užitečné věci dohromady. Zatím nemám doma žádné závaží nebo brzdu takže se vlastně mohu  ze dne na den sbalit a vyrazit třeba na jih Francie. S tím je spojena i odpověď na další  tvoji otázku, kde fotím nejraději. 

Skvělá je na focení  Francie, nabízí  mnoho  možností ať už ji navštívíš na jaře , v létě nebo na podzim- od kouzelných zámků na Loiře přes Saint Tropez a večerní Nice. Dalším nádherným místem byla na focení oblast Liptovského Mikuláše na Slovensku  nebo oblast jezer Loch Ness a Loch Lomond  ve Skotsku. Snad nejvíce ze všech míst mě okouzlil život v Istanbulu, při snímání okolního života, v pravé poledne všichni na ulici poklekli k polední modlitbě, ten pocit který jsem v tu chvíli zažíval, tu sílu tady do těchto řádků  nemohu popsat.

                              (autor: T. Kališ - Slovensko, Liptov)

Dnešní digitální technika umožňuje fotit bez nějakého velkého omezení. Využíváš těchto výhod nebo se řídíš heslem, jak se říká "dvakrát měř, jednou řež", tzn. s rozvahou a rozmyslem.

Dá se říci,  že spousta lidí fotografuje hroznou kadencí, myslí si že když má digitál tak že nasnímají mnoho  snímků a ono z  toho něco vyleze . Tohle je přeci holý nesmysl, pokud nevidím to jádro věci, kterou chci  vyfotit, nemohu udělat kvalitní fotku, byť bych chtěl a snažil bych se  sebevíc. Znamená to tedy že lidé si z cest vozí  tisíc , dva tisíce, ale i pět tisíc fotek, k čemu ptám se ? Já si z každé cesty přivezu okolo dvou, tří stovek snímků , fotografuji s rozmyslem jako kdybych měl ve fotoaparátu kinofilm, nikoliv kartu. Díky digitální fotografii  jsem mohl uschovat temnou komoru a vyměnit ji za počítač, který mi pomáhá upravit případné drobné nedokonalosti. Nejde o to předělat  fotografii  v počítači úplně v něco jiného než mělo původně vzniknout, ale jde o to doladit snímek když zrovna není venku to pravé světlo a nebo oříznutí snímku protože ne vždy se povede vše vyfotit tak jak člověk chce, ale ořez je starý jak fotografie sama.

Plánuješ vystavovat i jinde než v Rakovníku?

" EVROPOU " je již  čtvrtou samostatnou větší  výstavou , k těm dalším pak patří klubové výstavy se spolkem Amfora Rakovník , těch už byla taky slušná řádka tak okolo deseti a jedna výstava s kolegyní Petrou Obstovou, která má stejně velkou vášeň k Francii  jako já. V budoucnosti  bych chtěl své  díla postoupit výstavním síním v Praze, Plzni a Sokolově. S posledním jmenovaným už intenzivně jednám, společně se Sokolovem jsem již vystavovat v Plasích na Plzeňsku - kde vznikli snímky většího rozměru tzv. fotoplátno. 

Mají návštěvníci tvých výstav stejný vkus a názor jako ty nebo tě stále dokáží překvapit tím, co se zalíbí?

Samozřejmě co věková  kategorie to názor. Pokud si zákazník vybere na výstavě snímek, který ho zaujme a řekne tuhle fotku bych si chtěl pověsit do obývacího pokoje jako obraz, pak je to pro mě úspěch. Nechci tu pět chválu na právě končící  výstavu, ale tady mě návštěvníci  a široká veřejnost opravdu překvapila kladnou krtikou. S obavou  zda uspěji  jsem tuto výstavu před měsícem zahajoval, nyní musím říci že moje obavy byly zbytečné.  

                                 (autor: T.Kališ - Rakousko, Arlberg)

Většina fotek jsou krajiny nebo zátiší. Uvažoval si nad výstavou čistě profilových fotek?

Krajiny, zátiší a okolní život - zachycení života takového jaký je to je to co mě ve fotografii láká čím dál víc, možná časem zabloudím i k portrétu a profilu. Problém je v tom, že celý život pracuji s lidmi  a tak hledám ve fotografii právě třeba ten relax a odpočinek od  okolního života a  kontaktu  s lidmi. Když fotím jsem myšlenkou  mimo tento svět a soustředím se jen a jen na dílo. Fotografie portrétu je dosti složitá, již jsem zkoušel pár snímků  pro katalog šperků a práce s modelkama byla celkem dobrá, ale také to bylo  vše o komunikaci: " takhle prosím natoč hlavu, semka dej ten šperk apod. a oni neposlouchají ". Krajinku  si obejdu  a nasnímám, nikam neuteče, totéž je i s architekturou.  

Jak jsi se dostal k focení?

K focení mě přitáhla kamarádka / bývalá láska  /,  se kterou  dodnes udržuji tak dobré vztahy, že se můžeme kdykoliv domluvit na destinaci, sbalit se a vyrazit směrem k dobrodružství, po návratu pak nad sklenkou vína nebo  u kávy konstatujeme " ano tohle se ti povedlo, ne tohle mělo  být více vpravo/ vlevo,  apod. Prostě kritika, kterou  potřebuješ slyšet, aby jsi byl ve své tvorbě ještě lepší, stále se dá jít dopředu. 

Máš nějakou pomyslnou metu, kam bys chtěl ve focení dosáhnout?

Rád bych se žačal fotografií  živit , doposud to byl koníček  který časem přerostl  v obrovského koně. Problém je v tom že v odvětví je již tolik zkušených lidí, takže je tu velmi  velká a mnohdy velmi kvalitní  konkurence. Není nic horšího  v životě než strach z  neúspěchu, ono to pomyslné šplhání k výšinám je pěkné, ale stále je tady druhá strana mince která je ve stínu  úspěchu - jediná chyba může znamenat pád do  hlubin ze kterých se umělci pak velmi špatně dostávají. Proto zatím pořádám výstavy.  Uvidíme  do budoucna třeba mi ta profi dráha vyjde, mám to  v plánu jen nevím  kdy to přesně bude. 

Na co se můžeme těšit příště?

Příští snímky budou vznikat ve Skotsku a Irsku, takže se bude jednat o díla z britských ostrovů .  Horizont události je v  plánu během jednoho roku.  Mezitím co si návštěvníci prohlíželi moje snímky ve výstavní síni na radnici,  já už jsem tvořil další kolekci na severu Chorvatska a v oblasti Plitvických jezer -  jezera bych nazval rájem na zemi , další místo které  se nedá popsat, ale  musí  se vidět.  

(V. Zoubek a T. Kališ - autor výstavy "Evropou")

(výstava "Evropou"- autor T.Kališ)