Co je příčinou? S rozvojem internetu se rozpoutala řada diskusí na téma, zda galerie nezůstane mrtvým místem, kam většina lidí "nezabloudí", a tak se rozvinula ve většině z nich spusta aktivit, jichž bychom se dříve nenadáli ani ve snu, natož ve skutečnosti. Komentované prohlídky, umělecké dílny pro veřejnost nebo výukové programy pro školáky přímo na místě jsou toho příkladem. Dnes už nezaskočí, spíše příjemně překvapí.
Takovýmto překvapením je výukový program v Rabasoě galerii v Rakovníku. Práci se školáky zde má pod svým vedením magistr Dalibor Blažek. To, že je z oboru jak výtvarného, tak pedagogického, nezapře.
A jak takový program školáků může vypadat?
Protože jsou výstavní prostory zdejší galerie částečně v prostorách synagogy, začalo se tam. Někteří ze žáků tu byli poprvé, a tak se zatajeným dechem poslouchali  úvodní povídání  a pokukovali po motyce, děravém košíku, šátcích a bramborách ležících všem před očima.



A odtud se šlo pátrat po obraze Václava Rabase, na kterém jsou všechny tyto předměty vyobrazeny. A je to tady – „Kopanina“!
Proč je na něm v popředí ale ta žena tak smutná? Je stará, nebo mladá? Jak se jmenovala? Cítí se sama? Nejen na tyhle otázky hledali žáci odpovědi v drobných etudách přímo před obrazem. A nakonec povídání o samotném malíři, který byl s krajem Rakovnicka spjatý každým tahem štětce. Dvouhodinová výuka utekla jako voda. Spokojený výraz v obličeji všech mluví sám za sebe. Tudy dnes v galeriích vede ta správná cesta.
A co by mohlo po takovém zážitku následovat? Třeba malování v plenéru ala Václav Rabas.
Uvidíme, co na to počasí a paní učitelka.  
 




(foto autor článku)