Tento film by měl být něčím jako je v literatuře „povinná četba.“ Umělecky patří k nejlepším českým filmům s tématikou okupace a po stránce jeho emotivního působení je snad tím nejsilnějším. Vůbec nevadí, že je realizován v tradičně klasickém realistickém stylu, možná právě jeho tématika by nesnesla modernější zpracování.

Na počátku byla stejnojmenná povídka Jana Drdy ze sbírky Němá barikáda. O její zfilmování se Jiří Krejčík pokoušel už od začátku své režijní kariéry, ale možnost ji z realizovat dostal až po téměř patnácti letech. Povídku napsal Jan Drda podle skutečné události, která se odehrála v době heydrichiády na gymnáziu v Příbrami v roce 1942. Skutečně existoval i učitel, klasický filolog, který se o politiku nezajímal, ale tváří v tvář bezpráví našel odvahu a sílu k statečnému postoji.

Povídka i film dávají nahlédnout do maturitní třídy jednoho gymnázia. Z ničeho nic jsou zatčeni před zraky všech tři studenti, kteří předtím ze studentské recese přimalovali do novin na portrét zemřelého Heydricha knírek a vousy. Za jeho zesměšnění je udal neúspěšný spolužák, syn místního kolaboranta Zajíček (Jiří Kodet).
O pomoc pro ně prosí svého otce, vlivného advokáta, který má přístup k veliteli gestapa, kamarádka Jana (Jana Brejchová). Apelovat na lidskost jde o starý profesor latina Málek (František Smolík), jehož případ šokuje.
Gestapák, na pohled slušný člověk milují klasiky, slíbí propuštění studentů, ale slib nedodrží, když zjistí, že odsouzení jsou již na místě popravy. Mladíci jsou zastřeleni. Málek, zvaný studenty „Vyšší princip“ přes výstrahu vedení školy odmítne podepsat loyální prohlášení pro německé úřady a před celou třídou popravu nevinných obětí odsoudí. Po jeho slovech „Vražda na tyranu není z hlediska vyššího principu mravního zločinem!“ celá třída na souhlas povstane. Film Vyšší princip – na rozdíl od mnoha válečných filmů – nevypráví o udatném hrdinství v boji s německými okupanty, ale o to více zaujme statečnost a hrdost „obyčejného“ profesora, který ani přes hrozbu trestu nezradí své pevné morální zásady. Postava profesora Málka patří ve filmografii Františka Smolíka k těm emotivně nejpůsobivějším.  Ve studentských rolích si zahráli Ivan Mistrík jako Vlastík, Jan &Smíd v roli Františka, Alexandr Postler jako Karel a Peter Kostka jako Honza. Vlastíkovu matku hraje Marie Vášová a velitele gestapa Hannjo Hasse. I do dalších rolí obsadil režisér Krejčík vynikající herce – Radovana Lukavského, Václava Lohniského či Bohuslava Záhorského. Atmosféru dotváří dramatická hudba Zdeňka Lišky.