Těšil jsem se jak budu hltat každou stránku a hledat ve svém nabitém denním i nočním programu okénka, abych se mohl v příběhu alespoň o kousek posunout. Nic z toho se ovšem nekonalo. Již v prologu se autorka dokonce pokouší odhalit vraha. Co to má být, řekl jsem si?

Tamina Bergerová si snad myslí, že jsem nějaký knižní amatér? Vážně si řekla, že mi hned na začátku knihy předhodí pomyslnou návnadu v podobě vraha a já ji spolku i s navijákem? Tohle z pozice čtenáře rozhodně nechci.

Celá kniha je psaná způsobem, který jsem nebyl schopen dešifrovat ani týden po přečtení. Chvílemi jsem měl pocit, že nečtu thriller, ale sedím v obývacím pokoji na koženém gauči, jsem přikrytý kostkovanou dekou, popíjím čaj, jím k němu máslové sušenky a sleduji nekonečný seriál Ulice.

Pikantní detaily a zajímavé drobnosti se na mě hrnuly jen v podobě výpovědí o tom, jak hlavní hrdinka snídá, obědvá či večeří. Musím přiznat, že coby kuchařka by byl tento titul rozhodně napínavější, za podstatou thrilleru však značně pokulhává. Zabrat mi daly i hlavní postavy.

Rodina bez otce, matka alkoholická coura a dvě sestry, z nichž mladší si chce užívat adolescentního života, zatímco starší je frigidní stará panna bez špetky humoru. A aby toho nebylo málo, má autorka v záloze ještě komplikovaného a tajuplného hezouna. Ruku na srdce, tady přece nejsme ve Stmívání. Nebo ano?
     
Co říci závěrem? Celou knihou jsem se prokousával v naději, že mne možná čeká nečekané rozuzlení, kvůli kterému stojí za to projít tuhle strastiplnou, dvousetstránkovou cestu. To se koneckonců také stalo!Až takhle nudné a zcela předvídatelné rozuzlení jsem opravdu nečekal. Za sebe tedy mohu bohužel jen konstatovat, že Dotek chladu se mě nedotkl. A to jsem se tak těšil... 
    

Dotek chladu
Autorka: Tamina Berger
Vydalo nakladatelství Fragment
224 stran / ISBN 978-80-253-1950-5