Oživování zaniklé obce bývalých Sudet – mezinárodní krajinářská výzva
30.07.2014
Stanislav Polauf
Společnost
Pokusů oživit krajinu a místa bývalých Sudet je hodně. Jednou z možností byla mezinárodní výzva pro krajinářské architekty vypsaná v rámci projektu Evropského hlavního města kultury Plzeň 2015. Byla zaměřena adresně na obec Výškovice poblíž západočeské Chodové Plané. Starobylá obec, založená doložitelně v polovině 13. století Výškovci z nedalekého hradu Lazurová Hora, měla po skončení druhé světové války 33 domů a 170 obyvatel. Po vysídlení německého obyvatelstva zde zůstalo v roce 1947 pouhých 30 obyvatel. I těm ale tehdejší režim vzal jejich domovy a tak v roce 1974 ves oficiálně zanikla.
Dnes je zde pusto, po domech zůstaly jen zbytky kamenů, rostou zde velké bolševníky a náletové dřeviny. Zůstal zde jediný dům a polorozbořená kaplička. Dvůr
(někdejší statek Engelberta Weigla čp.2 - dnešní podoba na obrázku) koupil majitel Jaroslav Vítek před 20 lety a využívá ho o víkendech. Vodu si musí dovážet, než si pořídil agregát, svítil petrolejkami a svíčkami. Ale i bez civilizačních vymožeností je zde spokojený a jak sám řekl:
„člověk je zde nucen vracet se k přírodě a chovat se tak, jak to vyžaduje.“
Nádherná krajina v okolí obce (ležící 691 m.n.m.) si přímo říkala o pozornost.
„Hlavním cílem této výzvy bylo hledání možností obnovy opuštěné krajiny bývalých Sudet, otevřít neřešená témata v česko-německých vztazích a vrátit život do míst, která před válkou pulsovala čilým ruchem, zatímco dnes jsou pouze jeho němou vzpomínkou,“
vysvětluje jedna z organizátorek krajinářská architektka Klára Salzmann
(na snímku odpovídá přímo ve Výškovicích na dotazy redaktorky Českého rozhlasu. Vlevo přihlíží autor článku. Kaplička Panny Marie dobré rady v pozadí).
Výzva, adresovaná všem
bez rozdílu věku, národnosti či profese, našla odezvu u 15 týmů z celého světa. V polovině května posoudila kvalitu předložených prací mezinárodní porota a doporučila pět nejlepších týmů, jež postupují do dalšího kola. „Všech pět návrhů v zásadě hovoří o rozvoji turistiky, ekologického zemědělství či sadovnictví, řemesel a spolupráce vesnic a městeček napříč regionem,“ poukazuje na vítězné návrhy Christine Rothenbacher, jedna z členek mezinárodní poroty, krajinářská architektka z Rakouska.
Vítězné týmy z Maďarska, Německa, Rumunska a dva z České Republiky se zúčastnili workshopu přímo v Chodové Plané a Výškovicích v týdnu od 21. do 27.7. Své návrhy představili novinářům a odborné veřejnosti ve čtvrtek 27.7. a poté došlo i na návštěvu Výškovic (níže foto kapličky).
„Nádherné místo,“ nechala se slyšet mladičká archeoložka Stefania Madalina Irimica z Rumunska. Její tým by rád učinil z okolní krajiny místo setkávání pro dialog mezi minulými a současnými obyvateli regionu. Podobně hovoří i členky maďarského týmu, které rovněž zářily svým mládím, Eszter Jákli a Mónika Mandel, v jejichž návrhu jde o oživení turistiky a ekologického zemědělství. Čech Vít Rýpar zase navrhuje udělat regeneraci výškovické návsi. „Díky symbolickým štítům domů prostupným otevřenými dveřmi vznikne z návsi obývací pokoj." Do svého návrhu zapojil i kapli a sousedící dvě stě let starou lípu. Tým Michala Dvořáka počítá se širším záběrem terénu, který pojímá jako určující faktor případného nového osídlení. Německý návrh pak navrhuje v okolí sedmi kilometrů umístit čtyři půlkruhové pavilony a udělat tak z Výškovic centrum mezi Mariánskými Lázněmi, Chodovou Planou, Teplou a Konstantinovými Lázněmi. „Všech pět návrhů hovoří o rozvoji turistiky, ekologického zemědělství, či sadovnictví, řemesel a spolupráce vesnic a městeček napříč regionem," dodává k návrhům Christine Rothenbacher.
Všechny týmy dostaly za úkol dopracovat své návrhy do 29. srpna, přičemž se s realizací vítězného projektu počítá do dubna 2015. Ani návrhy, které nezvítězí, se neztratí, ale mohou být použity v jiných lokalitách. „Cílem projektu je najít model, jak postupovat dál. Výškovice by se mohly stát vzorem pro další české vesnice. Záleží na zájmu obyvatel, starostů, občanských organizací. Možná za to nejdůležitější považují obnovení komunit, které by k místu získaly vztah, a dokázaly ho tak udržovat dlouhodobě,“ vysvětluje smysl celého projektu Klára Salzmann a dodává: “ Život se změnil, není možná prostá obnova, ale je třeba hledat nové cíle a to s participací veřejnosti. A dnes není ani tak důležité rozvíjet místo, ale myšlení lidí na obou stranách hranice. Musíme se spojit, hovořit spolu, jít spolu, protože dýcháme stejný vzduch a teče nám stejná voda.“
Foto: tachovsky.denik.cz, ceskenoviny.cz, zanikleobce.cz
Dobový pohled na předválečné Výškovice
Jako milovník filmů zde musím ještě připomenout, že v roce 1948 se ve Výškovicích natáčel tehdy třicetiletý režisér Jiří Krejčík film VES V POHRANIČÍ. Byl to příběh přistěhovalecké rodiny, která přichází „osídlovat pohraničí“, z něhož odešlo německé obyvatelstvo. Jak uvádí server zanikleobce.cz, kde najdete i několik fotografií, „zůstal tak náhodou zachován dokument o podobě obce a zdejších dvorů, ačkoliv v obci bylo pořízeno jen pár záběrů, většina pochází z barrandovských ateliérů. Film vznikl až rok po odsunu zdejších Němců a domy nesou stopy po pozdějším rabování. &Spatný stav budov však děj filmu připisuje původnímu obyvatelstvu a vkládá naděje do nových osadníků…"