Nechci rozhodně malovat věci na růžovo a proto musím hned v úvodu konstatovat, že Dánsko je pro nás Čechy především velice nákladné. Za jednu dánskou korunu zaplatíme zhruba 3, 8 Kč, přičemž ceny se podobají našim, tj. vše se nám téměř čtyřnásobně prodražuje. Tím se ale rozhodně nenechte odradit!


                                         Doprava tam a zpět

                                                Skagen

     Dánsko neleží jen na pevnině, tvoří ho ostrovy i malé ostrůvky, tudíž si každý může vybrat, kam se vlastně vydá. Při cestě do nejsevernějšího města Skagen se lze spolehnout i na vlastní automobil. Stráví se v něm však věčnost a pravděpodobně v německém Schleswigu i ti nejotrlejší řidiči padnou do příkopu vyčerpáním, což je donutí najít si nocleh. Tak dlouhou trasu nejde zvládnout na tzv. jeden zátah, alespoň já si to nedokáži představit. Druhá varianta, která se nabízí, je příjemnější a to vyrazit do Aalborgu letecky a z něj pokračovat dál pomocí místní kvalitní dopravní sítě.

                                                 Kodaň

    Hlavní město Dánska je velké asi jako Brno, trochu mi ho připomíná svou atmosférou, ovšem narozdíl od moravské metropole ho přilepili k moři a svezete se v něm i metrem. Častá letecká spojení, letenky kolem 3 000 Kč dělají z Kodaně snadno dostupný turistický cíl. Z Prahy to trvá cca hodinu a dvacet minut a nezáleží na tom, jestli využijete služeb Norwegian.com, nebo ČSA.
   Při cestě zpátky doporučuji dostavit se na letiště alespoň o dvě hodiny dříve. Kodaňský Kastrup je rozsáhlý a navíc kupříkladu u Norwegian si cestující tisknou palubní vstupenku sami, jednoduše řečeno veškeré základní odbavení provádí samoobslužně. Poté se musí ještě vystát neuvěřitelá fronta ke kontrolním rámům, kde se každý proskenuje od hlavy až k patě. Pak teprve může vyrazit ke své „gate“, tedy odletové bráně. Těmito běžnými procesy se tu stráví klidně i hodina a půl, přičemž v Praze dohromady zhruba třicet minut.

    Romantici mnohou do dánské metropole vyrazit i vlakem, což jsem zatím nezkoušela, při počtu času stráveného ve vagónu a ceně lístku (jedna cesta cca 1700 Kč) se to příliš nevyplatí. Něco podobného bych podotkla i o autobusovém spojení.


                                       MHD v Kodani a okolí

    Česká média nás živí tím, že u nás existuje jedna z nejhustších sítí veřejné dopravy, což tímto nechci vyvracet. Nicméně každý politik by měl vyrazit do Kodaně podívat se na opravdu funkční a pro obyvatelstvo skutečně přínosné cestování po hlavním městě a především po jeho okolí (až cca do vzdálenosti 70 km). V samotné Kodani jezdí metro, autobusy a vláčky, tzv. S-Togy, které právě míří i daleko za hranice města a v intervalech mezi 10-20 minutami! Kromě této příměstské vlakové dopravy lze využít i lokálních spojů. Vtip spočívá v tom, že si v automatu v metru (nebo na vlakovém nádraží) koupíte „24-timers billet“ za 130 DKK a tím získáte neomezené dopravní možnosti. Tuto kartu totiž můžete používat nejen přímo v Kodani ale i pro výlety do širokého okolí.
   V Kodani samozřejmě na sebe všechno navazuje a je fascinující ocitnout se na jediném nástupišti nádraží N?rreport, kde po obou jeho stranách sviští jeden S- Tog za druhým a na tabulích samozřejmě svítí i jednotlivé časové rozestupy.

                        


                                  Informace nefungují, na lístky se čeká

     Zmíněná karta se vyplatí právě pro výlety mimo město, pokud se např. potřebujete dostat z letiště do centra, stačí 3 zónová jízdenka v ceně 36 DKK, což dokládá „drahotu“ jednotlivého jízdného. Kodaň lze vzhledem k její velikosti i při průměrné fyzické kondici oběhnout pěšky. Stačí mít k dispozici mapu, která se nabízí zdarma po celém městě (stojany na letišti, ve vagónech aj.).
    Hlavní vlakové nádraží v Kodani se liší od českého hlavně tím, že např. samostatné informace získáte jen ve všední dny (u pokladen) a rozhodně se na ně nelze spolehnout! V zásadě milá a ochotná zaměstnankyně místních drah nás bohužel posadila do úplně špatného spoje a vymotali jsme se z té situace díky vlastní intuici a GPS na laptotu. Navíc lístky doporučuji kupovat v automatech, protože u pokladen vznikají neuvěřitelné fronty, my čekali na lístky do švédského Malmö třicet minut!
Pro plánování cest se mi proto osvědčil dánský „IDOS“ www.rejseplan.dk.
 

Dánské vlaky jsou pohodlné, moderní a čisté. Cestuji s nezbytnou mapou v ruce.

Přečtěte si také: Léto v Dánsku - Kde hlavu složit.

Zdroj fotografií: archiv M. Bittnerové