Ceny základních potravin
Obecně vzato ceny jsou zde podobné jako u nás, leč v dánských korunách. Všechno co jsem koupila a ochutnala, bylo skutečně výborné kvality. A za kvalitu se holt platí. Namátkou zmíním pár konkrétních příkladů.
Čerstvý přírodní sýr v kelímku stál 10 DKK, balený chléb mezi 12- 16 DKK (záleželo na druhu). 250 gramů výborného plátkového sýra cca 19 DKK, velká Cola dvacku a třetinka piva kolem 6 DKK i se zálohou na lahev. Jet sem s myšlenkou, že si tu budu vařit z místních surovin se ekonomicky rozhodně nevyplatí. Nicméně třeba studená večeře, tj. nakoupená v supermarketu pořád vyjde levněji než návštěva restaurace. V Dánsku totiž opravdu nemůžete přepočítávat, jediné na co lze myslet, je, najít vždycky tu lacinější a přístupnější variantu.
Za kolik se nadlábnete v restauracích?
Za draho, přátelé, za draho, průměrná cena brambor s masem v dánské restauraci vyjde okolo 100-130 DKK, ale klidně za ně vypláznete i dvě stovky.
Jediné, co vás může potěšit je, že se tu nepočítá se spropitným, což by si stejně ten pomalý číšník určitě nezasloužil. Přístup tu mají totiž jaksi podivně jižní, i když se Dánové tváří a chovají jinak značně „bezbarvě.“ Chybí jim ten německý dril, který máme my Češi kupodivu v sobě pevně zakořeněný.
Samozřejmě uvedené ceny neničí výhradně české turisty, ale mnoho jiných, pro něž může být rovněž nemyslitelné pořádně se nenajíst za přitom šílené peníze. Tudíž se nabízí alternativa v podobě kebabů na každém rohu a všudypřítomných čínských restaurací. Za zhruba 30-35 DKK vám místní Turci nacpou do placky, jíž říkají chléb, maso i zeleninu dle výběru. Chutná to docela dobře a hlavně to zasytí za třetinu peněz.
Ať žije Asie!
Kebab se samozřejmě brzy omrzí a tak se ti větší jedlíci mohou vrhnout do čínských restaurací nabízejících tzv. all you can eat, tj. za paušál ve výši 130 DKK se lze nadlábnout až do omdlení. Mohu garantovat, že po třech dnech kebabů, obložených chlebů a jiných „dobrot“ se vrhnete na čínskou polévku stylem jako by se jednalo o knedlíčkovou od babičky. Uvedené stravování nelze považovat za zdravé, ale těch pár dnů se přežít dá, navíc v dánských předražených restauracích vše plave v omastku, tedy žádná zdravovýživa, která navíc podstatně více uleví peněžence. Kromě Turků a Číňanů poskytují své gastronomické služby i Indové, bohužel tyto podniky jsem měla vzdálené a nevyzkoušela je, ale budou určitě opět výhodnější alternativou.
Kodaň však myslí i na ortodoxní zastánce hamburgerových fastfoodů a při pohledu na jejich ceny (v porovnání s ostatním) každý pochopí, proč je v nich neuvěřitelně narváno. Menu za 60 DKK, které obsahuje hambáč, hranolky a hlavně nápoj, je směšně levné, protože za těch šedesát jinde třeba nedostanete ani pití.
Shrnula bych to tedy tak, že existují země, kde se při samotném jídle potěšíte, v Dánsku se naopak omezíte jen na zahnání pocitu hladu. Pokud vyhledáváte především kulinářské zážitky, vyrazte prostě jinam.
Přečtěte si také:Léto v Dánsku – Typické dobroty
Léto v Dánsku - Kde hlavu složit
Léto v Dánsku - Doprava: Informace nefungují, na lístky se čeká
Zdroj fotografie: archiv M. Bittnerové