Použít slovo magie v názvu je tedy zavádějící. Čarodějnické praktiky Sophie Morrowové se omezují na prkotiny, jako shazování listí ze stromu či otevření okna a vyvolání průvanu – to vše k potlačení zájmu lovce čarodějnic Ashtona. Její „čarování" vzbudí u dospěláků smích:
„Síly země, povstaňte. Síly země – rozrazte to okno.“ Ale nebuďme přísní a nedívejme se na knihu z pohledu dospělých, jimž – jak bylo v úvodu řečeno – určena není. Ale
co může říci dnešním dívenkám?
Nastiňme jen tolik, že ve škole (a vůbec v omezeném světě dívek)
jsou jen tři kategorie – normální spolužačky (lidé), čarodějnice (jako Sophie a její rodina) a lovci čarodějnic (jako rodina Ashtona a její nejlepší kamarádky Katy). Lovci čarodějnic (s čím vůbec čarodějnice čarují a jak?) loví se sveřepým odhodláním své nepřítelkyně a zbavují je kouzelnické síly (a přivádějí k šílenství), což se stane Sophiině babičce.
Napětí knihy je založeno na protikladu obou kamarádek, z nichž každá je z opačného a nesmiřitelného tábora. Proč k tomuto silnému kamarádskému poutu došlo se nedozvíte – možná o tom pojednává předchozí díl série Ellie Boswellové ČARODĚJKA Z TURLINGHAMU - ale je to pouto silné a stvrzené i magickými náramky, které logicky budou v ději hrát svoji záchrannou roli.
A pak je tu školní úkol
napsat historii svojí rodiny. Tady Sophie musí mnoho tajit. Včetně tatínka, který od rodiny před lety odešel, aby ji – bez dalšího zdůvodnění jeho činu - ochránil od „lovců“. Ale překvapivá bílá místa jsou i v rodině Katy a Ashtona.
Nakonec se ukáže (jak silné a neotřelé téma!), že láska dokáže vše – nejen hory přenášet, ale i překonat nesmiřitelná nepřátelství – jak v minulosti a možná i v přítomnosti. A rovněž „objev“ dívek, že jak mezi čarodějnicemi tak i mezi lovci čarodějů
mohou být hodní i zlí je skutečně unikátní a s myšlením čtenářek pořádně zahýbá.
Náhodně objevená a ihned poté ztracená
KNIHA NEJTAJEMNĚJ&SÍCH KOUZEL je počátkem řady dobrodružství obou dívek a zavede je do tajemného podzemí v knihovně, kde se tak trochu surrealisticky přesouvají regály (jako stropy a zdi v románu Borise Viana PĚNA DNÍ) a vůbec se dějí podivné věci a kde se objevuje tajemná žena, jako klíč k odhalení tajemství…
Dost. Víc prozrazovat nelze, jen musí být jasné, že z každého nebezpečí lze vyváznout a dívenkám se to také nakonec podaří. Dospělého čtenáře zarazí
naivita pohledu autorky, která si pohrává s motivem čarodějnictví, ale zjevně dost dobře jí není jasné, co se pod tímto pojmem má skrývat. Postavit román na neznalosti je troufalost a lze ji omluvit jen tím, že jej autorka směruje na stejně naivní a důvěřivé dívenky.
Jenže nejsou právě ty dnešní -náctileté tak trochu dál a rozumově i citově vyspělejší? Je skutečně tím nejdůležitějším úkolem spolužaček (ale i Katy a Sophie) vplížit se chlapeckého internátu a
„přimět Erin a Marka k polibku“? O tom, že při četbě
musíte zapomenout na logické uvažování ani nemluvě (například vás určitě napadne proč při vstupu do tajemného sklepení tam svítí svíčky a kdo je zapálil atp.)
Na stránkách Rozhledny webmagazinu jsme nedávno psali o vynikajících knihách nakladatelství CooBoo:
PRVNÍ STŘÍBRNÁ KNIHA SNŮ – Kerstin Gierová a
ZA ZRCADLEM Aliny Bronsky (http://www.webmagazin.cz/index.php?stype=all&id=13858). Zazdálo se, že v románech pro dívky (nechci užít pojmu v dívčí literatuře) se blýská na lepší časy. Knihou MAGIE V UTAJENÍ se to ale nepotvrzuje. A stejný pocit z jiných knih má i redaktorka Veronika &Svarcová, jak o tom píše v článku
Jedna dvě, knížka jde. Komu radost udělá? (http://www.webmagazin.cz/index.php?stype=all&id=14265).
Tuto otázku je možno položit i u knihy MAGIE V UTAJENÍ.