Britské vydání doplňuje jiný slogan, který praví: "Pouze snílek má schopnost spustit revoluci."
Mladá Samantha Shannon je toho důkazem. Pokud věříte ve vlastní možnosti, pak i relativně velmi často omílané téma post apokalyptického světa prostě a jednoduše zabere.
Nadání Samantha zřejmě dostala jako dárek od Boha. Ne každý umí napsat své stěžejní dílo ještě před dvacátými narozeninami. Navíc s garancí dalších několika pokračování a jednou velkou smlouvou s nakladatelstvím. Klobouk dolů.
Co však nadějné autorce nelze závidět je neustálé srovnávání s Rowlingovou a jejím pohádkovým úspěchem s Harrym Potterem. Jediné pojítko mezi těmito dámami je to, že jsou ženského pohlaví a stejné národnosti. Vše další je na hony vzdálené. Kostičas žije a sbírá nové fanoušky, lehce se dotýká gothic stylu a má našlápnuto zaujmout mnohem větší věkovou kategorii než zjizvený student z Bradavic.  
 

"Sedm let jsem bydlela v části Londýna, které se kdysi říkalo Islington. Chodila jsem do soukromé dívčí školy. Odešla jsem z ní v šestnácti letech, abych si našla práci. To bylo v roce 2056 neboli AS 127, pokud používáte scionský kalendář. Mladí lidé se museli protloukat, jak se dalo, což většinou znamenalo stát za pultem nějakého krámu. Spousta pracovních míst byla v oblasti služeb. Můj otec si myslel, že povedu obyčejný život. Že jsem chytrá, ale bez ambicí, a že se smířím s jakoukoli prací, kterou mi život přihraje.

Jako obvykle se mýlil.

Od šestnácti jsem pracovala v podsvětí Scionského Londýna - SciLo, jak jsme my na ulicích městu říkali. Pohybovala jsem se mezi gangy bezohledných vidoucích, kteří byli kdykoli ochotni jeden druhého podrazit, jen aby sami přežili. Všichni byli součástí syndikátu, jenž opřádal celou citadelu a v jehož čele stál Kmotr. Byli jsme odsunuti na okraj společnosti, takže pokud jsme chtěli přežít, museli jsme se uchýlit ke zločinu. Ostatní nás pak nenáviděli ještě víc. Příběhy, které si o nás povídali, jsme totiž proměnili ve skutečnost."

Devatenáctiletá Paige pracuje v londýnském kriminálním podsvětí alternativního světa, kde vládnou drsná totalitární pravidla. A protože jsme v románu, který je tak trochu "jiný" než běžná sci-fi posledních let, dívka patří mezi krajinochodce. Jako poddruh “vidoucího”, je schopna číst mysl jiných bytostí. Protože jsou však jasnovidci v Londýně roku 2059, kdy se příběh odehrává, v nemilosti, Paige je donucena vedle oficiálního života (v němž obsluhuje hosty v baru, kde se podává jediná legální droga: kyslík) žít ještě životem tajným, v podsvětí tzv. Scionu. Jednoho dne se jí však, jak už to tak v románech bývá, přihodí něco nečekaného a ne zrovna pozitivního. Vše se změní.

Kostičas rozpoutal doslova novou mánii. Opět se překládalo do mnoha jazyků a kupovala autorská práva. Lze jenom pevně věřit, že celá serie 7 dílů si udrží tak vysoce nasazenou laťku. Je totiž umístěna "nahoře" nejenom dějem, zpracováním, ale i stylem psaní, který je velmi povedený. 

Ještě jednu velkou pochvalu si Kostičas zaslouží. Vyzývá čtenáře a jejich čtenářskou gramotnost na souboj. Neustupuje z kvality, ani náročnosti psaní, jenom aby si tím rozšířil množství čtenářů! Bohatost jazyka knihy je toho výborným důkazem.